Já mám údaj, ty máš údaj... všichni máme údaj...

A ty údaje chrání zákon a s ním i zákonem stanovený Úřad pro ochranu osobních údajů a dalších tajemství. Vše osobní je Tabu....

On je zákon vlastně velice chytrý (to zákony většinou jsou), nedovoluje sousedům sledovat přípravy na vaše narozeniny, neumožňuje spoluzákazníkům ve vaší samoobsluze poznat ten pravý důvod vašeho velkého nákupu a tak se větší množství bramborového salátu a čtyři veky ve vašem košíku stávají jen terčem dohadů.... A nebo terčem pomluv, ale to žádný zákon nezmění.

Ono, co je vlastně komu do toho kdy se kdo narodil, kdy umřel, kdy šel do školy, kdy ho z ní vyhodili, jak dlouho tam chodil, jak dlouho ho vyhazovali, jak dlouho... Co je vlastně komu do toho... Jsme přece individuality a ostatním individualitám je do nás ho....

Je to podivné, ale já ve svých sedmnácti letech (nebo mi bylo šestnáct?) nosil veškeré doklady na jednom místě. Občanka, měsíčník (pro Glooma šalinkarta), průkaz SSM, neplatný pionýrský průkaz, povolení ke vstupu do továrny, povolení k opuštění továrny, kartička s číslem šatní kóje v suterénu střední školy, fotka neznámého mimina (kterou jsem ukazoval jako svého/svou příbuzného/příbuznou) a potvrzení o ztrátě občanského průkazu (které jsem nosil přímo v občance), to byly doklady které jsem nosil vždy na viditelném místě a se kterými jsem se chlubil, kde se jen dalo.

Jak já toužil po tom, aby moje osobní údaje někoho zaujaly! Jak já toužil po tom, aby si některá holka zapamatovala datum 17. června 1970 a zapsala si ho do... Kam si to datum vlastně mohla zapsat? Mobily nebyly (to je jako nějaké jazykové cvičení), počítače měly místo HDD audiokazety a do památníků se malovaly obrázky okopírované ze slabikářů. Nešlo to, já si podobné datum zapsal na obálku „Poučení z krizového vývoje" a v závěru školního roku jsem o ten veledůležitý údaj přišel!

Ale dnes je to jiné! Dnes se narodíte a už je to tajné, jdete do školy a rodiče se s tím nemohou chlubit, neboť poruší zákon... Jmenuje se váš soused Karel? Je to jeho věc, ale vy o tom nesmíte ani pípnout, jinak vám hrozí trest smrti!

Zdá se vám to přitažené za vlasy? No zatím je to za ty vlasy spíše oběšené, ale nikdy neříkej nikdy! Malý příklad: V našem městě už několik let vychází jednou do měsíce místní časopis a v něm i rubrika „Blahopřejeme jubilantům" a „Vítáme nové občánky". Určitě chápete o co jde, starším spoluobčanům se blahopřálo k narozeninám a jména miminek se objevila v tisku, hned po vydání rodného listu. Ale pozor! Už se to nesmí...

V rámci zákona o ochraně osobních údajů se už čtenáři „Městského zpravodaje" nedočtou, že ta protivná babička, co denně ve frontě u salámů vykřikuje něco o chutné socialistické šunce, tento měsíc oslaví devadesátku a že se manželům Koloťukovým narodila dcera Jenifer!

A časem to půjde i dále! Úřad na ochranu naších jmen, příjmení, adres, věku a barvy očí to vezme opravdu zostra! Budeme všichni anonymní!

Začneme u sportovců. Vždyť co je komu do toho, jak se jmenuje ten fotbalista, který dal rozhodující gól ve finále LM? Nikoho přece nemůže zajímat jméno kluka, který byl draftován jako jednička v NHL! Už vidím ty komentátory v televizních přenosech: „ K míči se dostal ten blonďák v červeném dresu a hned ho obehrál ten skinhead v modrém..." A co teprve zpěváci (a samozřejmě zpěvačky): „Dámy a pánové, přivítejte na pódiu poslední držitelku ceny TýTý, holku v zelených šatech!"

A jak budou vypadat volební kandidátky? A jak volby do Senátu? „Kdo se vám líbí více? Doktor v modrém obleku, nebo docentka v červeném kostýmku?" Vždyť co je vám do toho, jak se náš prezident jmenuje! My jsme Úřad, který to ze zákona ohlídá!!!

Já vím, asi jsem to trochu přehnal... Ale ti co mne znají vědí, že to nemyslím zase tak vážně, ale na každém šprochu... Raději se ke svým údajům přiznám včas, ještě než to bude trestné. Jmenuji se Pavel, letos mi bude čtyřicet, vypadám jako postavička z Ecova románu „Jméno růže" a svou první občanku mám stále doma (přesto, že jsem ji v roce 1987 ztratil). Mám velikost nohy 45, mám dvě děti a v ústech 29 zubů... A všem přeji hezký den!