Divoká probuzení aneb Sigmunde Freude, pomoc!

Tak řekněte, kdo z vás někdy neměl nějaký divoký sen? Kdo z vás se nikdy neprobudil zborcený potem, ale z obrovskou úlevou, že to byl jen SEN...

Sen je zážitek iluzorních obrazů, hlasů nebo jiných vjemů vytvářených mozkem během spánku v rámci procesu snění. Sny často ukazují události, které jsou ve skutečnosti nemožné nebo nepravděpodobné, a jsou obvykle mimo kontrolu spáče. Vycházejí z vnějších i vnitřních podnětů a vzpomínek a představ spícího. Sen je tudíž významná psychologická událost. Tolik encyklopedie....

Každý normální člověk má prý za noc osm až deset snů a to znamená, že normální člověk zvládne až sedmdesát snů za týden. To je sedmdesát krátkých či delších filmů vlastní produkce za jeden týden! Lidský mozek se tak stává nejproduktivnějším režisérem, který produkuje díla všech možných žánrů, komedií počínaje a horory konče. Bohužel každé toto dílo je určené pouze jedinému divákovi...

A to je někdy škoda, protože já si myslím, že v hlavách obyčejných lidí už určitě proběhla díla, která by na všech prestižních festivalech brala hlavní ceny! Jenže to je zatím technicky nemožné... Ale bylo by to zajímavé, kdyby si pro Oscara za nejlepší sen roku 2009 přišel třeba pan nadlesní ze Zbirohu....

Ale co my víme, možná časem technika dosáhne takové úrovně, že se budou dát i sny vypalovat na DVD či publikovat na You Tube. Potom stačí šikovný střih a lidé jako Spielberg či Hřebejk začnou litovat, že se jim v noci nic nezdá... Vstanou noví režiséři.

Jedno ale vím jistě, já to nebudu. Mé sny by určitě nepatřily k těm, které budou plnit světová kina. Protože větší soubor stupidit a hloupostí těžko někde najdete. Snáře sice nečtu, ale myslím, že se mnou se v nich určitě nepočítá! Vždyť posuďte sami...

Nedávno jsem se díval na jeden televizní pořad a v něm pánové G+S hostili nějakou vědmu či čarodějnici. Ta se vyznala ve všem a tak uměla i výklad snů. Pan G ji popsal obsah svého častého snu, ale nechtěl vědět co to znamená... Proboha, proč to nechtěl vědět? Vždyť i já ve svých snech neustále nastupuji na vojnu a nikoho nezajímá, že už jsem nějaký ten pátek v zeleném strávil a bylo by dobré tuto kratochvíli umožnit i někomu mladšímu, ohebnějšímu a svobodnějšímu.

A co teprve mé další sny! To se ani nedá popsat, vždyť kdo se tak často setkává s princeznami všeho druhu, ať už zakletými či na zakletí čekajícími? A co teprve mé poslední setkání s princeznou? Seděla v krásném křesle uprostřed velkého sálu. Vzal jsem za kliku, že jako vstoupím a ejhle... ty dveře nešly otevřít! Bránila mi v tom hromada polohrubé mouky, volně pohozená hned za dveřmi!

Nedávno jsem dokonce ve svém snu potkal Evu a Vaška. A jak já byl zákeřný, Vaška jsem skoro otrávil alkoholem a odvezl jsem ho do nějakého obchodního centra, aby ho vidělo co nejvíce lidí a zažil co největší ostudu. A to jen proto, abych sbalil Evu... A on se z toho (šťastlivec) dostal, ještě u pokladen zpíval zákazníkům a můj románek s Evou se nekonal...

A tak bych mohl psát ještě dlouho, ale raději to ukončím. A možná se svěřím i nějakému odborníkovi. Přeji hezký den

PS: Omlouvám se za takový blábol, ale je to můj jubilejní, stý článek a ten přece nebudu věnovat politikům či Romům...

 

Autor: Pavel Nitka | pondělí 3.8.2009 12:58 | karma článku: 12,01 | přečteno: 928x