Dětské tábory se řídí novou vyhláškou, nepřicházejí ty děti o něco?

Hygiena v řece, ručně vykopaná latrína, kuchyně pod širým nebem či těsný, ale pohodlný stan... To vše si už děti na táborech neužijí...

A proč? Vyhláška „O hygienických požadavcích na zotavovacích akcích pro děti", je o všechny výše zmiňované požitky připravila...

Já samozřejmě chápu, že zdraví a bezpečnost dětí je na prvním místě, ale zajišťovat vyhláškou i jejich pohodlí? Myslím si, že ještě existuje dost dětí, které si chtějí na vlastní kůži vyzkoušet život zálesáků! Dost dětí, které si rády vyzkouší samostatné vaření v polní kuchyni, mytí nádobí v potoce či návštěvu vlastnoručně vykopané latríny...

Jenže to už nejde. Ve stanech musí mít nejméně půl třetího metru místa a odkládací prostor na zavazadla, v umývárnách musí být jedno umyvadlo na pět dětí a o jeden záchod se jich bude dělit patnáct.... Vše samozřejmě oddělené podle pohlaví, aby náhodou... Vařit sice mohou, ale za přísného dozoru „osoby činné při stravování“.

Tak nevím... Nepřicházejí dnešní děti o něco? Vždyť stanový tábor se pomalu mění v hotel! Já vím, že to bude znít jako klišé, ale když já jezdil na tábory....

Byly sice „pionýrské“ a tudíž momentálně nežádoucí, ale nikdo nám nenutil tekoucí vodu, sprchování v teplé vodě minimálně jednou týdně, pravidelnou výměnu ložního prádla či dozor zkušené kuchařky, při prvním pokusu o uvaření pravého guláše pro kamarády. Nikdo nám neurčoval kolik latrín máme vykopat a kolik soukromí při jejich používání máme mít! Co jsme si udělali, to jsme měli.

Samozřejmě i tehdy existovaly tábory s tekoucí vodou a jinými civilizačními zázraky (a byla jich většina), ale díky za ty opravdu zálesácké! Našli se totiž nadšenci, kteří i v rámci té tolik proklínané Pionýrské organizace, provozovali tábory po vzoru Skautů, inspirovali se "Foglarovkami" a umožnili dětem originální zážitky...

Tomu je však konec. Oháníme se sice skautským a junáckým odkazem, ale díky vyhláškám dětem znemožňujeme okusit na vlastní kůži to, o čem tak rády čtou. Vysvětlujeme jim jak bylo špatné, když bývalý režim likvidoval skautský způsob života, ale zároveň jim jej vyhláškou znemožňujeme. A posíláme je do táborů s umyvadly, splachovacími záchody a naškrobenými prostěradly, které se do stanu nějak nehodí...

Ale jak dál? Jak se děti dostanou na takový tábor, o jakém si přečetly ve „Foglarovkách“? Jedině, když si jej zorganizují samy! Žádná organizace to už neudělá... Ty organizace jim totiž musejí nabídnout tekoucí vodu, dostatečný počet záchodů a odpovídající večerní osvětlení. A to je škoda.

Přesto dětem přeji krásné táborové zážitky, rodičům jistotu, že je o jejich ratolesti dobře postaráno a ostatním hezké léto.