Den B

Zrovna jsem se procházel po rozkvetlé louce, v dáli (kousek před okrajem lesa) se procházel kůň... Ale to není vše! Na hřbetě koně seděla krásná holka s vlasy ohnivými (zrzavými) a byla úplně nahá! A potom: BUDÍK!!!

On to vlastně ani nebyl budík, v dnešní digitální době nás už nebudí údery kladívka do kovového nesmyslu (zvonu?), nýbrž mobilní telefony! A tak někoho vítá do nového dne jeho oblíbená písnička (do toho bych určitě nešel) nebo nějaká vtipná hláška (jako že máme pohnout palcem pravé nohy, potom palcem nohy levé...), nebo to jen prostě nepříjemně zapípá... V každém případě to nase...

Otevřel jsem oko, pohnul palcem pravé nohy, pohnul jeho levonohým kolegou, zabroukal jsem si svou oblíbenou melodii a zjistil jsem... Zjistil jsem, že se mi vůbec nic nechce! Venku prší, je zima, bolí mne hlava, mám žízeň, chce se mi na záchod a hlavně.... Chce se mi spát!!!

Dnes mám schůzku s personální šéfkou jedné firmy, hodlám nastoupit na pozici otroka (vlastně dělníka) a už několik dnů se na to svědomitě připravuji. Jenže jak se, auta nemaje, dostat na místo určení? Použiji hromadnou dopravu. Autobus který jsem si včera vyhlédl však nepřichází v úvahu! Zastávka je daleko a v tom psím počasí tam nepůjdu i kdybych měl zůstat nadosmrti nezaměstnaný! Ještěže mám ten internet! Jízdní řády jsou okamžitě k mání a ještě si na vyskakujících reklamách přečtu, kde mají slevy a kde si mám koupit nové auto!

Autobus jede za padesát minut! To je dobré, stihnu sklidit okurky na FarmVille a možná stihnu i přečíst titulky blogů na iDnes.

A už jsem na zastávce. Deštník nenosím, protože mi nesluší (mi vlastně nic nesluší, dokonce ani ponožky, ale na rozdíl od deštníku jsem ponožky ještě nikde nezapomněl) a proto trochu moknu. Ale je to jen taková letní přeháňka a tak to zvládnu. Autobus s daným číslem přijíždí a já ukazuji řidiči svou dlouhodobou jízdenku se slovy: „Jedu na konečnou!“ On to odsouhlasí kývnutím hlavy a už se jede...

Jaké bylo mé překvapení na třetí zastávce, když nás předjel autobus s úplně stejným číslem! Autobus který jel na tu konečnou, kterou jsem chtěl navštívit i já! A autobus ve kterém jsem si právě lebedil? Ten končil o pár kilometrů blíže... „Váš problém!“ řekl mi řidič a já vyrazil na tramvaj. Ta ujela před minutou a případný autobus jsem viděl přijíždět na vedlejší nástupiště... Kdo zná svinovské mosty ví, že stihnout autobus je práce pro Supermana a já, člověk který si svůj kryptonit nosí v kapse už od narození, neměl šanci...

No nic, do Vítkovic se dá přijet i z druhé strany.. Odjel jsem tramvají do týlu nepřítele a vezmu to zezadu! Za dvě minuty mi jede tramvaj a za dalších deset minut jsem na vrátnici! Tramvaj nepřijela..... Nevím proč, ale nepřijela... Ale přijela jiná a já, už nemoknouc (přestalo pršet), došel ke kýženému cíli.

I když cíli... „Vážený pane, máme tady mnoho žadatelů a tak si tady ten váš životopis ani nenechám! Nezlobte se, ale otroků tady máme bohužel více než dost...“

A tak jedu domů. Tramvaj jede za deset minut a já nechci stát jen tak na zastávce.... Dojdu proto pomalu na další stanici elektrické dráhy a budu čekat jen dvě minuty. Opět začalo pršet! Není se kam schovat a tak vyhlížím elektrickou soupravu s číslem 3. Tramvaj nepřijela..... Nevím proč, ale nepřijela.. Ale nepřijela žádná tramvaj! Asi stávkovali výhybkáři.

Ale přijel autobus! Autobus, který přesto že měl jet k nám domů, tam opravdu jel! A v něm se našlo první sluníčko tohoto dne. Seděla tam asi třicetiletá Asiatka, holka kterou vidím v nějakém stánku s levnou obuví a promluvila na, opravdu nas..ného, autora tohoto článku.... Tak krásnou a zvonivou češtinu jsem už dlouho neslyšel! Ona sice jen potřebovala vědět, jestli jí nespadla jízdenka pod mé sedadlo ale přesto... Připadal jsem si jako ve Star Treku! Tam taky kdejaký mimozemšťan mluvil anglicky! A to myslím vážně, jsem velký fanoušek Star Treku!

Ale přesto vidím dnešní den jako den B! Jako den BLBEC! A to je teprve něco málo po třetí hodině odpolední! Kdo ví, co se ještě stane! Musím končit, někdo zvoní. Při mém dnešní štěstí to může být jedině exekutor... Ale vám přeji hezký den!

PS: Nebyl to exekutor, bylo to něco daleko horšího! Přišla jedna nejmenovaná příbuzná... Den B je dokonán ještě před soumrakem.....