Co lze zaslechnout v hospodě aneb Jó, kdyby to děvčata věděla

Tak co milé slečny, milé mladé paní, milé paní v nejlepším věku, zkrátka milé ženy, taky se občas stavíte s tím svým do nějaké té hospůdky a posedíte tam s jeho kamarády? A víte, co se stane po vašem odchodu?

Já vím, ono záleží na tom s kým v té hospůdce sedíte, jestli to jsou vaši dobří známí, nebo to jsou jen hospodští kamarádi vašeho miláčka. Ale ruku na levé prso, vlastně na srdce, nejste milé holky zvědavé, co si ti hospodští kunšofti povídají hned po vašem odchodu?

Dnes jsem byl svědkem právě takové situace. Čekaje na autobus, jsem byl dnes „donucen“ posedět u jednoho čepovaného pivka v jedné hospůdce v ostravské čtvrti Poruba. Nebylo zrovna moc narváno a většina hostů sledovala marný boj Tomáše Berdycha v semifinále Australian Open se Stanislasem Wawrinkou. (Jak krásné švýcarské jméno.) Ale u jednoho stolu tenis nesledovali.

Seděli tam čtyři pánové ve věku okolo pětapadesáti let a jeden, přibližně pětatřicetiletý, pár. Nemluvili sice moc hlasitě, ale přesto jsem něco zaslechl. Bavili se o docela všedních věcech, jako je nedostatek sněhu v Beskydech, nepořádek na zastávkách MHD, dlouhé čekací doby v čekárně (pro mě neznámého) obvodního lékaře, probírali zrušené vlakové spoje a řeč přišla i na blížící se olympiádu. Prostě jedli, pili, dobrou vůli spolu měli...

A potom ten nejmladší pán zaplatil a spolu se svou manželkou (nebo přítelkyní) se zvedl a odešel. A v tu chvíli se konverzace u stolu totálně otočila. „Ale že má ta (kupříkladu Anička) hezkou postavu, že?“ prohlásil „na pohled“ nejstarší muž. „Má! Tak krásný zadek jsem už dlouho neviděl!“ přizvukoval mu jeho spolustolovník. „Škoda, že není hezká i po ksichtu!“ přisadil si třetí do party a začalo hodnocení, hodné poroty finále MISS. „Člověče, viděl si, jaké má krásné kozy?“ „Viděl, ale ta prdélka, to je něco!“ „Ale ta hlava, ta mohla být hezčí!“ A do toho se ozvala místní kuchařka, která právě vykoukla z výdejního okénka. „Já s ní byla na koupališti a viděla jsem ji nahou. Takové kozy, jste vy ožralové ještě neviděli!“

A v tu chvíli se v lokále náhle objevil hodnocený objekt. Slečna či mladá paní, si tam totiž zapomněla cigarety. A já se královsky bavil nad změnou rétoriky, všech zúčastněných porotců volby MISS. „Právě jsme o tobě mluvili, Aničko! Ty musíš být hodně zamilovaná, když si tu nechala cigára. Ale my ti to moc přejeme, takových hodných holek dneska už moc není...“

Anička se zapýřila, vzala si zapomenutý balíček kutnohorských hřebíčků do rakve a při odchodu rozhoupala tu svou krásnou prdélku. A já si všiml, že má hezký i ten kritizovaný obličej. I když, tisíc lidí, tisíc chutí...

Takže milé ženy, už víte o čem se baví chlapi v hospodě, po vašem odchodu? Přeji hezký večer.