Cesta do paralelních vesmírů aneb Proč zrovna já trčím tady?

Máte rádi fyziku? Nemáte? To je škoda, neboť i pro vás by se v ní našlo něco zajímavého! Ti kdo ji rádi mají, to už dávno pochopili...

Víte co je kvantová mechanika jejichž podstatu se snažil vyvrátit Erwin Schrödinger svou teorii o kočce? Víte co je teorie mnoha světů, se kterou přišel americký fyzik Hugh Everett?  Nevíte? Tak to nevadí, já vám to trochu osvětlím a vůbec se toho nebojte! Jsem laik a vůbec tomu nerozumím a tak vás nezahrnu odbornými pojmy. Budu se věnovat jen malé části této problematiky a podám ji tak, abych tomu rozuměl i já sám...
Takže kvantová mechanika tvrdí, že jakákoliv malá částice (třeba atom) může existovat ve více stavech i na více místech zároveň... Stíháte? Takže atom může být v jeden okamžik pohromadě, může být rozložen na menší částice a může být v jeden okamžik v Ostravě i v Praze... Uff, tady jsem asi skončil s rozumem.
Pan Schrödinger navrhl pokus (Pozor! Pouze navrhl, nikoli uskutečnil!) ve kterém by do uzavřené krabice zavřel kočku (chlupatou a čtyřnohou) a s ní by tam umístil i ampulku s prudkým jedem. Tato ampule by byla napojena na jeden konkrétní atom (zde je asi jádro problému) a pokud by se onen atom rozpadl ampulka by praskla a číča... Však víte. Jenomže, pokud by byl atom zároveň vcelku a zároveň rozpadlý, musí být micka zároveň živá i mrtvá! Musíme uznat, že je to hovadina! (omlouvám se za silný výraz)
Jenže kvantová mechanika vrací Schrödingerovi úder a přichází s teorií mnoha světů. Schrödingerova kočička bude zároveň živá i mrtvá, ale bude na různých místech! Ale ne v Ostravě i v Praze, jak jsem napsal dříve (tuto teorii bychom tímto pokusem nejen vyvrátili, ale i zesměšnili), ale v různých vesmírech!
Podle teorie mnoha světů se totiž každá událost větví do množství uskutečnitelných možností a ty se potom odehrávají nezávisle na sobě v různých světech. Takže v jednom vesmíru Schrödingerova kočička spokojeně líže smetanu a v druhém...
Uvedu příklad. Dobíháte autobus a on vám zavře dveře před nosem. Nemusíte zoufat, někde v jiné dimenzi právě vznikl vesmír ve kterém jste do autobusu spokojeně nastoupili a on vás odváží třeba do práce. A nebo se v první zatáčce nabourá a už vzniká další vesmír, ve kterém se řidič busu protijedoucímu dostavníku vyhne... Kolik takových vesmírů by však bylo potřeba? To je jednoduché, nekonečně mnoho! Ale to není žádný problém, když už máme nekonečný vesmír a vlastně... Když už máme to nekonečno.
A tak máme nekonečně mnoho různých světů, ve kterých se odvíjejí naše osudy a v každém je to poněkud jinak. V některých na naší planetě stále vládnou dinosauři, někde už inteligentní život na planetě zmizel při karibské krizi. Někde jsem nedostudoval ani základní školu a někde jsem možná krutým diktátorem, ovládajícím mocnou říši. V některých vesmírech ještě stále vlají nacistické vlajky a lidé se klanějí balzámovanému Hitlerovi a někde ani druhá světová válka nebyla.
Jenže když už je těch paralelních světů tolik, proč zrovna já trčím tady?  Co je spravedlivého na tom, že mé druhé já se klidně narodilo do světa ve kterém jsou na sebe všichni hodní, nikdo se nehoní za majetkem i za  tu cenu, že tím může někomu moc ublížit, nikdo nikomu nezávidí a já uvízl v této džungli?
I když, proč si vlastně stěžuji? Při mém způsobu života už určitě v několika vesmírech dávno nežiji. Zdá se vám to všechno uhozené? Myslíte si, že všechno co jsem napsal je jenom blábol a žádné paralelní světy neexistují? Tak to zkuste vyvrátit! Ale pokud možno nějakým rozumným způsobem a ne jen větou, že je Pavel Nitka vůl. Přeji hezké přemýšlení o teorii mnoha světů a příjemný víkend!
P.S. A děkuji všem, kteří byli schopni to dočíst až sem!