A už zase prší.

Obloha se zabarvila do zvláštních odstínů šedi a já koukám z okna. Vidím to, jako by to bylo včera. Tehdy taky pršelo.

Byl jsem s rodinou na oslavě narozenin. Zábava byla v plném proudu, ale už bylo dost hodin. Je třeba jít domů. Jenomže venku se zatáhlo a začalo pršet. Co pršet, z nebe se valily přívaly vody a ani toho příslovečného psa by nevyhnal. Přece se v tom nečase nepotáhneme domů! Je to sice jenom deset minut chůze, ale moknout se mi nechce! Počkáme až to přejde, vždyť je červenec a takové prudké deště jsou v tomto měsíci normální. Spadne trochu vody a potom vyrazíme.

Nepřestalo. Půjčili jsme si deštníky a domů došli v dešti. Ráno jsem se vzbudil a vidím, že stále prší. Čím to asi je? To zase bude léto! Po obědě jsem, vybaven deštníkem, odjel na odpolední směnu do továrny. Při přestupování z autobusu na autobus (to dělníci při cestě do práce dělají) mi dělaly potíže obří kaluže na zastávkách. No jo, vždyť prší. Rosničky na Nově konstatovaly, že na Moravě prší a ten pán co šířil Slunce v duši nám řekl, že příčinou vydatných srážek je  tlaková níže, která se nad Moravu a Polsko posunuje směrem od severní Itálie.

Přišel den druhý. Opět jsem při probuzení zjistil, že prší. Copak jsme v Londýně? Rosničky ve Snídani s Novou připustily, že na Moravě trochu víc prší. Zítra mi začíná krátká dovolená a tak se mám na co těšit! Cesta do továrny se nám (práce chtivým dělníkům) poněkud zkomplikovala. Kaluže se změnily v rybníky, vlastně jezera neboť rybníky jsou výtvorem člověka, zato jezera jsou, stejně jako kaluže, jevem přírodním. Autobusy zastavovaly mimo určené zastávky a jezdily podle poněkud jiných jízdních řádů.

Z práce jsem odcházel o čtyři hodiny dříve. Mistr při sledování zpráv usoudil, že budu mít těžkosti s dopravou domů a tak mne vyhodil. Ne, nedostal jsem výpověď, jen jsem upaloval domů, dokud to šlo. Autobusy MHD zastavovaly i mimo zastávky, pokud byla někde větší skupinka lidí tak řidiči brzdili. V rádiu běžely zprávy o vykolejení rychlíku Sobieski někde u Hranic na Moravě a dokonce i televize Nova uznala, že něco není v pořádku.

Domů jsem se dostal celkem bez problémů. Jsme na kopci a tak nám žádná povodeň nehrozila. A ta trocha vody ve sklepě byla směšná. Usínal jsem spokojeně. Začala dovolená a já byl v suchu. Ať si prší.

Ráno jsem se vzbudil spokojený, byl jsem vyspaný odpočinutý a dokonce jsem se v noci nebudil. Bohužel to ráno byla spousta lidí, kteří to říci nemohli. Tu noc voda zničila Troubky a příroda jen relativní kousek od mého suchého bytu zabíjela. A my jsme proti ní byli takoví maličcí....