Mexické „fiesty“ - Virgen de Guadalupe, velkolepá svatba

Příspěvek dvacátý pátý. Oslavy, svátky a slavnosti všeho druhu jsou Mexiku velice blízké. „My tu máme svátek snad všeho“, pobaveně podotkla Imelda, když jsme porovnávali svátky v Čechách a v Mexiku. V Bacalaru jsem zažili pouze jeden jediný slavnostní den, „El día de los muertos“, neboli naše české „dušičky“. Zato v Jalcomulcu jsme byli svědky již několika zásadních mexických oslav.

O oslavě konce mexické revoluce jsem se zmiňovala již v článku Víkendová putování (část první). Byla to pro nás velká fiesta na uvítanou. Nedlouho po ní vypukly přípravy na další, pro katolíky velmi důležitý den, „El día de la Virgen de Guadalupe“. Zjevení snědé „Panny Marie“ si v Mexiku zajistilo téměř týdenní hodování. Rozhlédnete-li se po vesnici, pomalu byste nenašli dům, který by neměl alespoň obrázek Panny z Guadalupe. Spíše se však setkáte s vyzdobenou nikou, které vévodí nemalá soška této „svaté“. Význam svátku v Jalcomulcu posiluje také mýtus, který vypráví o zjevení Virgen de Guadalupe přímo ve středu vesnice. Není tedy divu, že ji na náměstí vybudovali svatyni, u které se nashromáždilo velké množství květin a svíček.

V průběhu týdne, na jehož konci se uskutečnil velkolepý průvod, nás v noci probouzely kostelní zvony doprovázené rachejtlemi. Zpočátku nás ze spánku vytrhla jen jedna série (několikeré odbití zvonů a zhruba pět odpálených rachejtlí). S blížícím se dnem „D“ však počet jejich opakování vzrůstal. Úměrně s tím vzrůstalo i mé zoufalství z probdělých nocí. Ale všechno jednou končí a tak jsme s radostí uvítali nedělní ráno a dlouho očekávanou mši na počest Virgen de Guadalupe.

video - začátek mše na počest Virgen de Guadalupe

Převážná většina dětí se oblékla do pro tento region typických krojů a v doprovodu svých rodičů několik minut netrpělivě vyčkávala příchod kněze. Po odsloužení mše se všichni obyvatelé vesničky vrátili do svých domovů, aby se poté opět společně sešli na závěrečný průvod. Neuvěřitelně početný zástup lidí v čele s ikonou oslavované několikrát obešel celé Jalcomulco zpívajíc oslavné písně. Na závěr byl obraz umístěn v předem vyzdobené svatyni na náměstí a fiesta šla do finále. Pilo se a tančilo do brzkých ranních hodin.

Video – průvod de la Virgen de Guadalupe, Jalcomulco

Pomyslela jsem si, že tuto oslavu už jiná předčit nemůže. Doňa Irma nás ubezpečovala, že blížící se Vánoce a Silvestr budou podobně významné. Byla jsem opravdu zvědavá, jak je letos, ve společnosti naší adoptivní rodiny, oslavíme. Nicméně před nimi nás čekaly ještě dvě velké události.

Jedno slunné odpoledne jsme navštívili manažerku adrenalinového kempu Río y Montaňa, Mari Carmen, v její kanceláři. Byla obklopena papíry a fakturami, mezi nimiž vykukovaly dvě různé postavičky ženicha a nevěsty. Vyrušili jsme ji v době, kdy rozhodovala, která ze dvou figurek bude umístěna na dortu. Mari Carmen se bude vdávat! Na místě byly gratulace po nichž nás naše rozzářená studentka pozvala na svůj velký den. V mžiku otevřela seznam čtyř set svatebních hostů a bez mrknutí oka do něj dopsala naše jména. Nemohla jsem tomu uvěřit. Sotva se známe. Již na zpáteční cestě jsem přemýšlela, co si z toho mála oblečení, které tu s sebou mám, vezmu na sebe, abych vypadala alespoň trochu slavnostně. Tušila jsem, že tohle bude ta největší svatba, které budu mít možnost přihlížet. Čtyři sta hostů, obřad v kostele a party v prostorách kempu !!! Bude to nezapomenutelné.

A nemýlila jsem se. Obřad začal lehce po jedné hodině odpolední v místním kostele. Čtrnáct družiček dovedlo nevěstu před dveře kostela k ženichovi, kde je „otec“ pokropil svěcenou vodou. Po úvodních slovech kněze se společně vydali květinami vyzdobenou uličkou k oltáři. Celá mše s obřadem a focením trvala téměř dvě hodiny. Přihlížela jsem opodál, jelikož jsme těsně před samým začátkem přijeli z hodiny v Coatepecu a mé oblečení nebylo to pravé ořechové. Nestihla jsem se převléknout a ve sportovním tričku a botaskách jsem se do kostela neodvážila.

video – svatba Mari Carmen, začátek obřadu

Sotva se nevěsta s ženichem dostali po skončení obřadu před dveře kostela, už byli atakováni „nálety rýže“. Každý svatebčan dostal malý pytlíček. Když si tu malou porci znásobíte počtem hostů, vydalo by to na několik kil. Mari Carmen ji z vlasů určitě musela vyčesávat ještě druhý den. Poté se všichni přesunuli do nedalekého kempu a mohlo se začít slavit. My jsme si mezitím odskočili domů, převléknout se a nechat se učesat. :)

Party byla opravdu ohromná. Nevěsta s ženichem byli zaneprázdněni od začátku do konce, zašli jsme je tedy alespoň pozdravit a poděkovat jim za pozvání. Téměř celý večer jsme pak strávili ve společnosti našich studentů, kteří na svatbě pracovali jako barmani. K poslechu a tanci hrála kapela (opravdu parádní hudba), kterou v přestávkách střídala hudba reprodukovaná. Postupem času hostů ubývalo. Kolem desáté hodiny jsme začali pociťovat únavu i my a tak jsme se s našimi přáteli rozloučili a šli domů.

Myslím, že Mari Carmen bude mít na co vzpomínat a věřím, že jí bude v životě provázet štěstí. Však jí také celý den padalo z nebe. ;)

---

www.united-vision.org