Loňské setkání představitelů Izraele a Palestinské samosprávy v Annapolisu je téměř zapomenuto v každodenní raketové baráži militantů Hamásu a následujících izraelských odvetných úderů. Ale Gaza není jediným místem v oblasti jež lze přirovnat k pověstnému sudu prachu.
Severní hranice Izraele je dnes relativně klidná. Jednou z podmínek příměří 34 denní války v roce 2006 bylo rozmístění 13,500 příslušníků mírových jednotek OSN a 15000 libanonských vojáků v prostoru mezi izraelskou hranicí a řekou Litani. Pokud by však novinář chtěl z pozic OSN odejet do Bejrutu má smůlu. Pár set metrů za perimetrem OSN je přes silnici závora a velké varovné tabule zakazující cizincům vstup do "bezpečnostní zony" bez povolení tiskového oddělení Hezbolláhu. Propustka je západním novinářům trvale odmítána.
Není divu, že Hezbolláh, teroristická šíítská organizace maskující se sociálními programy, nechce aby se po jí kontrolovaném území potulovali zvědaví novináři. Podle izraelské zpravodajské služby vybudovala vojenská sekce organizace v tomto skalnatém regionu novou síť bunkrů a skladišt zbraní. Jak dokazují výsledky prakticky všech dohod mezi palestinskými Araby a Izraelem, militatntní složky islamských hnutí žádné dohody nerespektují. Hezbolláh veřejně prohlašuje, že zničení židovského státu je jeho konečným cílem. Na rozsáhlém území severně od Litani vykupuje Hezbolláh pozemky od křesťanských a drúzských starousedlíků. Jak dobrovolné jsou tyto akvizice se můžeme jen domýšlet. Orgány OSN nemají do těchto oblastí přístup. Zatím marně Izrael v OSN upozorňuje, že z této uzavřené oblasti jsou izraelská města na dostřel raket, které Hezbolláh v minulém roce přes Syriií získal. Bezpečnostní zonou prochází silnice do sousedního údolí Bekaa, které je po léta logistickou a výcvikovou základnou paramilitárních organizací podporovaných Syrií a iránem.
Mluvčí Hezbolláhu se vyzbrojováním netají: "Přihlásilo se nám mnoho nvých bojovníků a máme i zbraně, o nichž jsme v minulosti jen snili". Není pochyb o tom, že se jedná o moderní ruské zbraně včetně raket schopných zasáhnout TelAviv dodaných Iránem a Syrií.
Zatím má Hezbolláh jiné starosti než zaútočit na Izrael. Vláda premiera Fuada Siniora trvá na tom, aby v rámci podmínek příměří Hezbolláh odzbrojil paramilitární jednotky a začlenil ozbrojence do libanonské armády. Experti se shodují, že ozbrojené střetnutí mezi Hezbolláhem a Izraelem není pro nejbližší dobu pravděpodobné - jenže být ministerským předsedou Libanonu nezaručuje dlouhý život a zajmutí izraelské hlídky komandem Hezbolláhu v létě 2006 bylo pro experty také překvapením.
