- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zdalipak si někdo vzpomene, že právě před šedesáti lety pánové Bardeen a Brattain vytvořili pro telefonní společnost Bell elektronický přepínač, který doslova změnil běh světa a díky jemuž si tady dnes můžeme povídat - zkonstruovali první funkční transistor. O měsíc později pak Shockley - člen stejného teamu - představil transistor, který byl daleko praktičtější z výrobního hlediska.
Malé rozměry a nepatrná spotřeba ve srovnání s elektronkami zaručily polovodičovým součástkám skvělou budoicnost. a dodnes jsou základním stavebním prvkem každého integrovaného obvodu, který dali dohromady jiní nositelé Nobelovy ceny (za fyziku - upozorňuji) pánové Kilby z Texas Instruments a Noyce, spoluzakladatel Intelu. Miniaturizace oikračovala závratným tempem. Počet transistorů v mikroprocesoru, které se v sedmdesátých letech v těch nejelpších počítaly na tisíce dosáhl v dnešních procesorech skoro jedné miliardy.
Gordon Moore, který v roce 1965 předpověděl, že se počet transistorů v procesoru každé dva roky zdvojnásobí, dává "svému" zákonu ještě deset let - pokud se technologie výrazně nezmění. Zatím se věak všichni, kdo vážně předpovídali konec Mooteva zákona, mýlili. A ještě nějakou dobu se asi mýlit budou. Před několika měsíci IBm a Intel oznámily, že výměnou křemíkové diody v procesoru, lze podstatně zvýšit účinnost a zároveň snížit tepelné ztráty procesoru. Po šedesáti letech je transistor stále v plné síle a na obzoru je nová generace.
Další články autora |