Před měsícem došlo k události, která by jindy plnila stránky novin po týdny dalekosáhlými spekulacemi. Tentokrát se tak nestalo neboť její aktéři zůstávají mlčenliví a jen tu a tam probleskne nějaká z mlčenlivého kruhu uniknuvší informace.
Událostí byl izraelský útok na objekt v severní Syrii. Ač obě strany útok potvrdily a Severní Korea, ač oficiálně nezmíněná, hlasitě protestovala, ani po měsíci není o cíli útoku a jeho provedení téměř nic známo. Snad nejpodrobněji se událostí zabýval odborný americký týdeník Aviation Week, který se bežně politickým záležitostem nevěnuje.
Washington Post ocitoval anonymního experta na Střední východ, který tvrdil, že k útoku došlo tři dny poté, co Syrie vyložila náklad ze Severní Koreje deklarovaný jako cement. Objektem útoku bylo Výzkumný zemědělský ústav nedaleko tureckých hranic. Izraelská rozvědka údajně již nějakou dobu sledoval činnost tohoto ústavu s podezřením, že se v něm extrahuje ze "zemědělských" fosfátů uran. Loď přistála v Syrii 3.září, letadla IAF zaútočila raketami a bombami šestého. Operace byla natolik tajná, že izraelští piloti byli údajně o cíli informováni až ve vzduchu.
Syrský president Assád nejdříve oznámil, že izraelské bombardéry nadzvukovou rychlostí narušily syrský vzdušný prostor a byly "konfrontovány" syrskou protivzdušnou obranou. Pak bylo dlouho ticho neboť Izrael poučen negativní odezvou po široce publikovaném útoku na irácký Osirak, vydal na zprávy o tomto útoku totální embargo. Ukázalo se, že všechna izraelská letadla se vrátila nepoškozena. Právě tímto nijak nezdůrazňovaným faktem se Aviation Week zabývá.
Jak bylo možné, že izraelské F-15 a F-16, které nejsou konstruovány se "stealth" technologií, unikly relativně moderní syrské protivzdušné obraně. Podle Aviation Week musela letdla IAF použít nejnovější americké technologie "Suter"(nebo její izraelské obdoby), která umožňuje útočníkovi manipulovat s protivníkovým komunikačním systémem. "Suter" umožňuje proniknutí do nepřátelské sítě takže útočník má přehled co "vidí" nepřátelské sensory a je schopen převzít administrátorská práva obranného systému a "krmit" je falešnými údaji a algoritmy. Americký systém byl úspěšně vyzkoušen v Iráku a Afghanistanu.
Článek dále cituje kuvajtské zdroje podle nichž do Syrie a Iránu přijeli ruští experti zkoumat proč jejich nejnovější radary nedokázaly izraelská letadla zaměřit. Nejen pro Rusko, ale i pro Iránce, kteří z Ruska koupili 29 protivzdušných platforem Tor-M1za 750 milionů dolarů k ochraně svých nukleárních kapacit a údajně zaplatili i za syrské objednávky může být nepublikovaný izraelský úspěch studenou sprchou - pokud se potvrdí, že to skutečně byla moderní ruská technika, která na izraelský útok nedokázala zastavit.
Technická stránka útoku je jistě důležitá, jaký však bude mít dopad na vývoj situace na Středním východě a zejména na zatím v diplomatické rovině probíhající konfrontaci s Iránem si netroufnu odhadnout.
