Uviděl jsem tu směrovku na poslední chvíli - Woodstock 7mil - a neodolal abych z newyorské silnice 28 vinoucí se malebným údolím pohoří Catskills neodbočil na okresku číslo 14.......
kde šedesátá léta nikdy neodezněladneu
Seděl na lavičce; pod koženým kloboukem s širokou krempou bezvýrazná tvář, v ruce kelímek, pohled upřený do prázdna. Jen občasný pohyb víček za lennonovskými brejličkami a kouř z jakéhosi smotku mezi prsty svědčily, že na lavičce nesedí jedna z realistických soch, které dnes často oživují americké ulice.
Jen pár kroků od nehybného muže postávájí papíroví Jimmi Hendrix a Bob Dylan v životní velikosti. Ze žlutého dřevěného domku s fialovo-zeleným zábradlím jsou slyšet Ten Years After přehlušovaní jen občasným staccatem otevřených výfuků Harleyů nikdy nezestárnuvších hippies.
Sobotní ulice v newyorském městečku Woodstock, kde se rozpolceným způsobem zakonzervoval čas, jakoby jakýsi neviditelný Einstein chtěl poťouchle dokázat, že má mnoho rozměrů, má kouzlo starých filmů a elpíček. U chodníků zaparkovaná stará Volva a Saaby, z jejichž laku čas dávno ohryzal lesk. I návštěvníci minigalerií a obchůdků na hlavní ulici zestárnuli, zatímco jejich šatník zústal v šedesátých letech. Pravda, jen to oblečení poněkud nabobtnalo. Dokonce i stopařku v zeleném klobouku jsem zahlédl před požární zbrojnicí. Snad tam není angažovaná na dotváření atmosféry, byť její tričko (i to pokleslé poprsí bez podpory pod ním) napovídalo, že tam mohla kotvit už pár let. I když v případě Woodstocku a četnosti obchodů a obchůdků s nejrůznějšími i nejhrůznějšími suvenýry by spíše platilo ono Werichovo, že "čas si vymysleli lidi, aby věděli od kdy do kdy a co za to".
Třídenní festival, který přitáhl v srpnu 1969 na louku farmáře Maxe Yasgura 450 000 lidí však má s městečkem Woodstock společné jen jméno. Organizátoři, čtyři přátelé, nejstaršímu bylo tehdy 26 let, původně zvolili Woodstock za místo konání jen proto, že tam měl domek Bob Dylan. Ale místní konšelé jim pořádání festivalu nepovoili. Ten pak proběhl u vesničky Bethel, asi 70 km západně od Woodstocku a stal se legendou v kulturních dějinách Spojených států. Zvukový a obrazový záznam - dnes už nikoliv na elpíčkách, či videokazetách - se pořád prodává. Ani poselství festivalu se nezměnilo. Jen plakát svolávající demonstraci proti válce ve Vietnamu nahradila výzva k účasti na pochodu proti válce v Iráku. A z obchůdku s deskami kvílí ze srun Hendrixova Stratocasteru mučená americká hymna.
