Lesk a bída moskevské vojenské přehlídky

            V USA, kde se státní vojenské přehlídky už přes půl století nepořádají, byla moskevská vojenská přehlídka komentována bez emocí.

           Většina medií se více soustředila na symboliku vypovězení dvou amerických diplomatů z Moskvy v předvečer svátku. Podle ministra obrany Roberta Gatese, který býval šéfem sovětského oddělení CIA, byla tato reakce na loňské a dubnové vypovězení ruských diplomatů z USA jen “obvyklým diplomatickýcm pošťuchováním”.   

         Přehlídka byla na stránkách amerického tisku hlavně připomenutím vítězství nad nacistickým Německem.  Zdůraznily to historické uniformy v čele pochodujících jednotek, tanky T-34  a přítomnost stovek vyznamenaných válečných veteránů.  Ani krátký projev prezidenta Medvěděva nebyl v USA interpetován jako nepřátelská výzva. Citován byl Putin, který v pondělí opakoval novinářům: “neharašíme zbraněmi, nikomu nehrozíme".                                                                                                                         "Na hodnocení kremelské výměny je ještě brzy a teprve časem uvidíme, jestli se v budoucnu vrátíme k tomu, že budeme posuzovat mocenské pozice v Moskvě podle toho jak kdo stojí na ochozu Leninova mausolea”, dodal Robert Gates.  Pentagon komentoval přehlídku poněkud suše: “pokud chtějí vyvětrat starou techniku je to jejich věc.” Toto hodnocení ostatně souhlasí s generálem Vladimírem Dvorkinem, bývalým šéfem technické kontroly sovětské armády, který řekl, že “ruská armáda je jen špatnou kopií armády sovětské,”                                                                                                                                                                         Ekonomický tisk si hlavně všímá, že ruský vojenský rozpočet vzrostl na 4.6% HDP (údaj stockholmského “Peace Research Institute”), což je srovnatelný poměr s výdaji USA a Číny. 

           Většina komentářů se více věnovala hodnocení Putinova presidentského období a jeho pozitivních i negativních stránek. Často byla citována zpráva bývalých ruských ministrů Němcova a Milova “Putin: ode dna”, která uvádí, že za jeho vlády vzrostl objem korupce z $31 mld v roce 2001 na $319 mld v roce 2005. (Novější statistiky nejsou). Přesto se americká media shodují, že díky ropnému vývozu se ruská ekonomika odrazila ode dna a společenská situace je lepší než před deseti lety.

        Na tradiční přehlídky sovětské armády chodívali zahraniční vojenští přidělenci vyzbrojeni dalekohledy a fotoaparáty s telebojektivy neboť téměř pokaždé se objevilo něco nové techniky. Tentokrát mohli nechat dalekohledy doma. Přestože se za Putinovy vlády investice do armády zosminásobily (na 40 miliard dollarů ročně) - odborníci tvrdí, že ještě bude dlouho trvat, aby se opět stala rozhodující velmocenskou silou jako za doby SSSR.  Jsou to převážně ruští novináři, kdo upozorńují, že velká část vojenských výdajů padne za oběť korupci, “jánabráchovství” a prosté neschopnosti ve všech řídících vrstvách. Armáda je pouze jedním z viditelných příkladů neschopnosti současné ruské společnosti využít příliv peněz za ropu k radikální a rychlé obnově hospodářské infrastuktury a funkčních státních institucí.

        Po nástupu Vladimíra Putina se znovu zvýšila role států v zásazích do ekonomiky, což nikdy nevěstí nic dobrého. Zbrojní průmysl se znovu pomalu sdružuje do obrovských státem vlastněných průmyslových konglomerátů. Zato armádní logistika, penzijní a zdravotní pojištění, školství a doprava za Putinovy vlády utrpěly další rozklad, jak dokumentují Němcov s Milovem v již zmíněné knize. Hlavním důvodem podle nich je “bezprecendenční metastáza korupce” jež prorostla všemi  státními institucemi.  Prezident Medvěděv opakovaně nazval korupci “nejhorší nemocí, jaká naši společnost postihla”.

       Státní rozpočet napumpoval v poměrně krátké době do armády 150 miliard dolarů, ale výsledky tomu neodpovídají. Armáda disponuje stále stejně zastaralými zbraněmi a nevyhovujícím vybavením jako před lety. I ty obnovené lety dálkových bomardérů provádějí letky 30 let starých strojů. Do služby bylo v posledních letech zařazeno jen několik desítek nových tanků a letadel. Většina vojenské produkce byla v zjednodušeném provedení vyvezena, a to hlavně do Číny. Bojové jednotky dodnes trpí nedostatkem pozemních komunikačních zařízení, prostředků pro noční vidění a satelitních pojítek. Také spuštění ruské verze GPS bylo o rok odloženo pro nedostatek technologických zařízení.      

        Ponorky stále tráví více času opravami v docích než pod hladinou světových oceánů. Ani nejnovější ruská námořní  chlouba, nukleární ponorka Jurij Dolgorukij nemohla být ještě zařazena do služby, protože její hlavní zbraňový systém, balistické rakety Bulava, selhaly při testech.  Ponorka zatím bude sloužit jako školní plavidlo. 

       Švédský Institut národní obrany uvádí neméně chmurné statistiky o pozemní armádě. Přestože je vojenská základní služba v Rusku povinná, v roce 2007 méně než 10% ruských mladíků skutečně narukovalo.  Další důkaz neuvěřitelné korupce a neschopnosti státního aparátu na nejnižších úrovních. Středisko Woodrow Wilsona ve Washingtonu navíc tvrdí, že dnešní povolanci jsou na tom kondičně i vzdělanostně podstatně hůř než jejich sovětští předchůdci.

         Nejsou to jen data západních institutů, bědný stav ruské armády potvrzuje i Alexandr Chramičkin, šéf analytik ruského Institutu politické a vojenské analýzy: “Situace není dobrá a ještě se zhoršuje.” Podle něj to má i vážný mezinárodně-politický dopad, neboť Rusko je pro svou obranu prakticky závislé na systému nukleárních balistických raket.” Je to velmi destabilizující prvek. Čím slabší je armáda, tím rychlejší je cesta k použití ultimativních prostředků”, říká Alexander Pikajev vedoucí vojensko-politického výzkumného centra při Institutu světové ekonomie a mezinárodních vztahů v Moskvě.

         Navzdory impozantnímu konvoji tahačů s interkontinentálními raketami TopolM, ruský nukleární arsenál také zastarává a pro Rusko nebude snadné udržet v tomto směru  krok s Amerikou. Přesto je situace podstatně lepší než v devadesátých letech po pádu vyhnilého sovětského imperia. Letadla ani lodě už netrpí nedostatkem paliva a díky zvýšeným mzdám se do armády hlásí vzdělanější populace. Vojenský výcvik je kvalitnější a bojová pohotovost vyšší. Proto ta vojenská přehlídka. “Návrat těžkých zbraní na Rudé naměstí je demonstrací naší rostoucí obranné kapacity,” řekl v pondělí v televizi premier Putin. Dnes má Rusko peníze a prostředky i politickou vůli vytčených vojenských cílů dosáhnout. Pokud ho epidemie korupce a byzantinské mentality znovu nesrazí na kolena.