Komu a jako moc důvěřuje Amerika?

Z většiny zpravodajských  titulků minulého týdne by se mohlo zdát, že ve Spojených státech by od prezidenta Bushe už ani pes kůrku nevzal. 

Podle výsledků posledního Gallupova výzkumu veřejného mínění důvěřuje prezidentovu vedení země jen každý čtvrtý Američan. Tak nízkého ohodnocení se nedostalo ani prezidentu Carterovi na sklonku vlády, kdy Spojené státy trpěly desetiprocentní nezaměstnaností, jedenáctiprocentní inflací  a pokus osvobodit rukojmí v Iránu skončil fiaskem. Pouze Richard Nixon po odhalení Watergate klesl v očích veřejnosti hlouběji.

Jenže výsledky průzkumu vypovídají o vážnější politické krizi než je jen důvěra v prezidenta. Oproti loňskému roku klesla obecně politická důvěra o 4%, u některých institucí až o 8%.  Největší důvěře občanů se stále těší armáda - důvěřuje jí 69% respondentů (v roce 2006 73%), místní ekonomické sféře "small business"  59%, policii 54% ( 58%)  církvím důvěřuje 46% (52%), bankám 44% (49%), Nejvyššímu soudu 34% (40%)  a veřejnému školství 33% (37%).  Méně než třetina Američanů důvěřuje zdravotnictví - 31% (38%), Bílému domu 25% (33%), televiznímu zpravodajství 23% (33%), novinám 22%. (30%). Kriminálnímu soudnictví pro příliš benevolentní tresty  19% (25%), odborům 19% (20%), korporacím 18% stejně jako vloni, soukromým zdravotním pojišťovnám 15% (15%) a úplně na dně je Kongres se 14% důvěry. Po podzimním překvapivém vítězství Demokratů, kteří naslibovali zásadní reformy a likvidaci korupčného prostředí, je to pro Demokraty studená sprcha. Ještě nikdy od roku 1973 - kdy se začala důvěryhodnost  institucí sledovat - nebylo opovržení Kongresem tak veliké.  To ovšem neznamená, že by z toho Republikáni měli mít nějakou radost.

Některá negativní čísla mají paradoxně i pozitivní hodnotu. Propad důvěryhodnosti komerčních medií se vysvětluje mimo jiné i rostoucím vlivem blogosféry a výběrového šíření informací Internetem. Dnes se bez internetového kontaktu s občanem neobejde snad žádný zákonodárce. Pokud voliče neuspokojí nebo rovnou zklame, rozšíří o tom zpráva v horizontální rovině rychlostí tsunami. Tato donedávna neznámá rovina výměny informací a vlivu se stává novodobým demokratickým nástrojem širokých vrstev obyvatelstva a její vliv stále roste.

Jak je to s Bushovým postavením v očích veřejnosti i podle jiných kriteríí? Mezi jednotlivými výsledky jsou dost velké rozdíly.Nejhůře dopadá v hodnocení týdeníku Newsweek - tam jeho politiku schvaluje 26% čtenářů. (otázka zněla: schvalujete nebo neschvalujete prezidentovo vedení země?).  Podle Gallupa je to 32% pro a podle stanice ABC a deníku Washington Post 35% schvaluje a 62% ne. Nejlépe si Bush vede u konzumentů konzervativního zpravodajství FOX, kde s Bushovou politikou nesouhlasí "jen" 57% tázaných. Vzhledem k tomu, že Bush už znovu volen být nemůže a viceprezident Cheney nechce, neodrážejí se tyto negativní výsledky nijak významně v rozjeté předvolební kampani.  Hillary Clintonovou by volilo 51% voličů, Rudy Giulianiho 44%. Nad Giulianim vede zatím i Barack Obama  49% ku 44%. Tento rozdíl není dán ani tak srovnáním popularity Demokratů s Republikány, jako rezervovanosti ultrakonzervativců k Giulianiho odmítavému stanovisku k revizi potratových zákonů. Pokud v primárkách zvítězí Giuliani, dostane i hlasy zarputilých konzervativců pro něž je možnost zvolení Hillary Clintonové znamením pekelným.

Závěrem lze konstatovat, že atˇjsou procenta výzkumů jakoliv přesná, z dlouhodobého výhledu a formování americké politické scény  jsou to jen spekulace a odhady s velmi malou pravděpodobnostní spolehlivostí.