Jak mi Beník zachránil život

Dávám sem s opožděním příběh o tom, jak mi můj pes zachránil život. Někteří z Vás jste si ho mohli přečíst na mém vysoce navštěvovaném blogu.

Mého krásného psa Beníka už všichni znáte. Tedy jenom ti z Vás, co navštěvují můj blog. Nedávno jsem mu na svém blogu věnoval pěkný článek. Den, kdy mi zachránil život, se jevil jako úplně obyčejný. Ráno jsem vstal, nasnídal jsem se, v koupelně jsem vykonal ranní hygienu a oblékl se. Šel jsem do školy pro nějaké ty jedničky a abych si pokecal s kamarády ve třídě. Pak jsem šel domu, kde jsem zjistil podle rozpisu na lednici, že mám dnes službu na hlídádní Beníka. Vzal jsem tedy vodítko a Beníka na něj uvázal, pak jsem si vzal MP3 a sluchátka no a vyrazil jsem s ním ven. Rozhodl jsem se s ním jít kousek za města a abych si do této oblasti dostal, musel jsem přejít jednu velkou silnici. Po této silnici deně projede mnoho aut a autobusů. Jakmile jsem se s Benem dostal ven, dal jsem si do uší sluchátka a poslouchal jsem svou oblíbenou hudbu. Už jsme byly u silnice a já do ní vkročil. Poté jsem si všiml, že vodítko zůstalo napnuté, což znamená, že Ben se zastavil. Otočil jsem se na něj a všiml jsem si, že otvírá pusu. Je mi jasné, že to musí znamenat, že štěká a tak jsem si tedy sundal sluchátka a najednou slyším brzdicí a troubicí auto. Beník s sebou chvíli na to začal škubat a ucukávat do zadu. Proto jsem se za ním rychle rozeběhl a dostal jsem se tak pryč ze silnice. Auto (stará Škodovka) zastavila asi až 10 metrů za místem, kde jsem přecházel. Po této situaci opravdu v šoku byl jsem a tak rozhodl jsem se, že rychle půjdu domu.