Šedesátka je věk, kdy by se měl muž přestat zabývat tím, co ohrožuje jeho zdraví a permanentně mu kazí náladu. Vždyť na světě je tak krásně.
Aby si mohl zralý muž života náležitě užívat, měl by hlavně přestat sledovat nedělní politické debaty. Už jenom fakt, že po nich následuje pondělí, je sám o sobě silně stresující. A ještě když přemýšlí o tom, co kdo plácnul nebo provedl, kdo zase kličkoval jak zajíc nebo blábolil z cesty, nemůže se potom ani trochu divit, že trpí zvýšeným tlakem, cholesterolem, kopřivkou, padáváním vlasů i zubů, nechutenstvím či naopak chorobnou žravostí. Měl by si uvědomit, že v politice se velice často pohybují lidé, kteří by se jiným způsobem nedokázali tak dobře uživit. A taky že politika přitahuje různé psychopaty, podivíny, intrikány a sem tam i nějakého toho miliardáře. Miliardáře lidé volí celkem rádi, protože si myslí, že už mají dost. Inu, je vidět, že sami miliardářema nikdy nebyli.
Zároveň je třeba přestat vzpomínat na mládí. Jako že holky byly krásnější, louky zelenější, nebe modřejší a když kopali pánové Kvašňák nebo Panenka, dalo se i na ten fotbal koukat. Že lidé na sebe víc dbali, navzájem se zdravili, muži byli galantní a ženy elegantní a každý rok měl čtyři období. Taková nostalgie může člověka akorát tak znemožnit. Vždyť kdo má furt dokola posloucha kecy starého zbrojnoše?
A nakonec to nejdůležitější. Muž po šedesátce už nesmí myslet na sex. Na to měl celý dosavadní život. Teď je potřeba přejít k činům. Čím dřív, tím líp. Času totiž není nazbyt!
