GreToo

Švédská (zá)školačka Greta je jedním ze symbolů probíhajícího úpadku euroatlantické civilizace. Podobně jako karnevaly LGBT, celoplanetární štvanice na bohaté muže #MeeToo nebo genderové žonglování s lidskou identitou.

Za normálních okolností by byla šestnáctiletá Greta v péči odborníků, aby měla šanci zbavit se svých úzkostí z uhlíku, který vidí všude kolem sebe, a prožít pokud možno plnohodnotný život. A rodiče, podporující záškoláctví, by byli minimálně v hledáčku sociálky. Skutečnost je však jiná. Celebrita Greta cestuje po zeměkouli a svěřuje se se svou obsesí a obavami o další osud planety Země na nejrůznějších kongresech a fórech, kde na ní hledí s nábožnou úctou jako na nového věrozvěsta a spasitele. Co asi tak nového a převratného ví ta dívka, co neví lidé, kteří se zkoumání dopadů lidské činnosti na životní prostředí a klimatických změn věnují třeba celý svůj profesní život? A přesto média sledují pomalu každý její krok a mládež v mnoha zemích s ní solidárně nechodí v pátek do školy a žádá politiky, aby okamžitě jednali a zachránili Zemi. Politiky, kteří de facto neumí nic jiného, než něco zakázat, zdanit nebo dotovat.

V Česku teď například dávají truchlohru "Jak vytopit domácnost?" Stát slovně podporuje centrální dálkové vytápění, protože je přirozeně k životnímu prostředí šetrnější než lokální topeniště. V praxi ovšem ta podpora vypadá tak, že teplárny musí platit extra daně v podobě emisních povolenek, jejichž cena prudce roste. A představte si, že tento růst promítají do cen pro odběratele (koho by to napadlo), kterým se to nelíbí a mnozí z nich se chtějí odpojit a pořídit si levnější lokální vytápění. Jak na to reagují politici? No přece návrhem zavést tzv. uhlíkovou daň úplně na všechno. Dokonce i na to, co dotují.

Enviromentální žal se nevyhnul ani našim studentům. Podle zástupců stávkového hnutí Fridays for Future v Česku máme prý na záchranu planety dvanáct let a jako jeden z prvních kroků bychom měli zavřít uhelné elektrárny. Vždyť přece existuje levná alternativa v podobě obnovitelných zdrojů energie. Možná by stálo za to, nasimulovat stav, kdy by byla elektřina třeba jenom jenom deset hodin denně a zbytek času by byli všichni offline. Ale mnohem lepší by možná bylo, kdyby se mladí přestali houfně hrnout na studia managementu čehokoliv, hlavně že tam není matematika, a více se zaměřili na přírodovědní obory, aby mohli za pár let navázat na výsledky předchozích generací, které s takovou samozřejmostí využívají.

Místo toho nám ale jinými slovy říkají, že lidé před nimi nebyli pracovití, obětaví a inovativní, ale chamtiví, poživační sobci, kteří nezodpovědně zplundrovali přírodní bohatství, zničili životní prostředí a oni chudáci teď v podstatě nemají kde žít. I když každý soudný člověk vidí, že se pro životní prostředí udělalo a dělá hodně. Vždyť pro nás lidi je zcela přirozené, že chceme žít v hezkém a zdravém prostředí a s tím, jak stoupá bohatství jednotlivců a společnosti, věnujeme tomu stále více peněz a úsilí. Ale jsou věci, které neovlivníme, i kdybychom se na hlavu stavěli. Příroda je prostě mocnější než my a klimatické změny jsou tady stejně dlouho jako klima samotné. A budou tady i nadále, narozdíl od naší civilizace, která přestává vyznávat a ctít základní hodnoty, na nichž vyrostla a učinila z Evropy přívětivé místo pro život.