Chodci tropí neplechu

Experti ujišťují, že nás čeká skvělá budoucnost, až naše silnice plně ovládnou samořiditelné automobily, jejichž uživatelé budou moci v klidu telefonovat a esemeskovat, tak jako dnes, ale nebude je vyrušovat okolní provoz.

Všechno je prý už v podstatě vyřešené a zbývá pořešit už v podstatě jenom pár drobností, mezi nimi chodce. Ukazuje se totiž, že chodci do nového systému přepravy osob nějak nepasují. Etici jsou dokonce nuceni řešit otázku, koho má samořiditelný automobil zabít? Neukázněného chodce nebo nárazem do kandelábru toho moulu, co sedí uvnitř? To je dilema, které bych já osobně určitě řešit nechtěl. Proto přicházím s návrhem na samořiditelné chodce.

Dobře vím, že jsme jaksi samořididitelní od přírody, ale řekl bych že v míře nedostatečné, jež už neodpovídá požadavkům moderní doby. Jako chodci se často pohybujeme iracionálně, nepředvídatelně až chaoticky, vrážíme do sebe navzájem, do městského mobiliáře a co je nejhorší, i do aut. Samořiditelný chodec generace 2.0 by byl oděn do kombinézy s reflexními prvky, senzory, kamerami a servomotorky. To všechno je dnes běžně k dostání skoro na každém rohu, takže s hardwarem by problém nebyl. Otázka softwaru by taky nebyla složitá. Většina z nás se stejně pohybuje víceméně po jednoduchých trasách domov - zaměstnání - supermarket a těch pár dalších aktivit už by se při dnešních kvalitách procesorů dalo doprogramovat přes chytrý telefon. Přimlouval bych se za to, aby kombinézy byly plug-in. Dobíjení na noční proud by udělalo radost energetikům a za podmínky kvalitního uzemnění by ani nebylo nutné kombinézu na noc svlékat. Stejně s tím, jak stárneme, přibývá rychle těch, kteří si už jen mlhavě vzpomínají, že před spaním dělali i něco jiného, než že si jenom zuli boty a vyčistili zuby.

Výhody takového řešení jsou očevidné. Do pohybu chodců by se konečně vnesl tolik potřebný řád a ti by jednou provždy přestali poškozovat cizí majetek. Výrazně by se taky omezilo zbytečné lajdání a zevlování po ulicích, to by prostě úředně puncovaný software nepovolil a nebo jenom v míře společensky přijatelné. Nehledě na to, že vláda i orgány činné v trestním řízení by online věděly, kdo, kdy a kam a nikdo by se nemohl hloupě vymlouvat. Legislativní úprava mně starost nedělá. Jsem přesvědčen, že můj návrh získá v parlamentu podporu napříč stranami a hnutím. Starost mně však dělají hackeři. Co když mě cestou z práce hacknou a já se místo doma u rodiny zčistajasna ocitnu v hospodě?