Přežijeme bez stájových hnojiv?
Tento myšlenkový omyl je tak rozšířený, a to i mezi některými odborníky, že jsem se na něj rozhodla reagovat.
Zemědělská půda na většině území České republiky je již dávno zničená intenzivním využíváním. Jak vysvětluje například geolog a hydrolog Radmil Drahoňovský v rozhovoru pro Rakovnický deník- současný intenzivní způsob obdělávání půdy a pěstování monokultur ničí přirozenou schopnost půdy akumulovat a zadržovat vodu v krajině. Stav půdy je v tak tristním stavu, že půdě kvůli intenzivnímu využívání chybí organické hmoty a musí se přihnojovat uměle. Také kvůli klimatickým změnám (způsobeným z velké části chovem hospodářských zvířat), padá voda často ve formě přívalových dešťů a půda ji není schopna dostatečně rychle absorbovat a odtéká. Rostliny jsou tak schopny vzít si z půdy jen deset procent živin a zbytek se dodává umělými hnojivy. Dochází k erozi a k vysoušení půdy, která už ani není schopna vzít si potřebné živiny z průmyslových hnojiv.
Mrtvá půda
Právě průmyslová hnojiva jsou v současnosti nejčastějším způsobem hnojení u nás, protože kejda vznikající při intenzivních chovech bez podestýlky se téměř nikdy nemůže použít k hnojení. Toto tekuté stájové hnojivo je bez slámy, která se v intenzivních chovech často nevyužívá, příliš koncentrované až toxické a zpracovává se proto většinou v bioplynových stanicích. Běžně se tedy v zemědělství využívají především minerální (průmyslová), ne stájová hnojiva (vznikající při chovu zvířat). Chemické látky z průmyslového hnojiva jsou odplavovány do spodních vrstev a půdu dále kontaminují.„Proto se rostlinám musí umělá hnojiva dodávat opakovaně a ve větších dávkách – je to vlastně začarovaný kruh,“ vysvětluje pan Drahoňovský. Je tedy patrné, že živočišná výroba je příčinou, ne léčbou mrtvé půdy.
Budoucnost zemědělství bez živočišných hnojiv
Stájová hnojiva může přitom kompletně nahradit kombinace rotačního systému a zeleného hnojení (hlavně jetel a vojtěška). Jestliže skončíme s pěstováním monokultur (opět se jedná nejčastěji o kukuřici a řepku na výkrm hospodářských zvířat) a budeme pěstovat na jednom poli různé druhy rostlin, půda se začne postupně uzdravovat. Příklad si můžeme vzít z biointenzivního zahradničení (viz např. článek Potravinová soběstačnost na 465 m2) nebo z permakultury (Půda 2.: Musíme hnojit?). Již po několika letech šetrného a přírodního hospodaření se mrtvá půda obnoví a ožije mikroorganismy, které půdu samovolně hnojí. Takto lze dosáhnout podobných výnosů jako při umělém hnojení, a navíc s minimem vynaloženého úsilí. Zdravá půda se s pomocí mikroorganismů hnojí sama a plodiny není téměř nutné přihnojovat.
Také omezení konzumace masa a dalších živočišných produktů vede k menší potřebě hnojiva, protože vypěstované plodiny jdou na přímou spotřebu lidí, ne chovaných zvířat. Toto hnojivo může být zajištěno zvířaty z malých farem, kde jsou zvířata chována venku a nebo uvnitř na podestýlce (takže toto hnojivo může být bez problémů využito). Nicméně při přírodním hospodaření se farmáři obejdou zcela i bez živočišného hnojiva, které může být nahrazeno zeleným hnojením nebo domácím kompostem. Také vědci z České zemědělské univerzity v Praze potvrzují, že význam stájových hnojiv bývá často přeceňován: „Při racionálním využití náhradních opatření s dostatečným zastoupením jetelovin, včetně zeleného hnojení jsou předpoklady udržení úrodnostních parametrů půd“. Britský výzkumný ústav Elm Farm Research Center testoval, zda lze podobně hospodařit i na velkých plochách a dosahovat stejných zisků, jako při současném intenzivním zemědělství. Testy prokázaly, že je to možné.
Ven ze začarovaného kruhu
Chov hospodářských zvířat je jednou z největších příčin znečištění vody a půdy, negativně ovlivňuje klimatické podmínky a spotřebovává obrovské množství energie. Kvůli pěstování krmiv pro zvířata jsou odlesňovány velké plochy po celém světě (včetně Amazonie). Paradoxem zůstává, že většina půdy, která se stává nedostatkovou, se využívá na pěstování krmiva pro zvířata, namísto toho, aby byla použita rovnou pro nasycení lidstva. Je známo, že stejná plocha půdy může uživit 50 veganů,ale pouze jednoho člověka, který jí maso.
Abychom se dostali z tohoto začarovaného kruhu ničení půdy a hnojení, je nutné začít omezovat konzumaci masa a dalších živočišných produktů. Současný zemědělský systém, který už tak zničil většinu zdravé půdy po celém světě, je trvale neudržitelný.
Iveta Šedová
autorka působí v NESEHNUTÍ, kde se zabývá tématem velkochovů hospodářských zvířat
NESEHNUTÍ
Celoměstský park pro půlku Brna?
Dokážete si představit park pro 200 000 lidí? Že to není možné? A kdyby přece jenom... Co by v něm všechno mělo být? Dost místa a komfortu pro všechny – lidi, rostliny i zvířata. Hřiště? Zázemí pro rodiče s dětmi?
NESEHNUTÍ
Veganské stravování ve státní školce: vytrvat a jde to
Kristýna nejí maso už víc než 13 let. Uvědomuje si environmentální souvislosti konzumace masa, ale hlavně je toho názoru, že pokud maso není k jejímu životu nutné, nechce, aby kvůli tomu, že ho jí, museli umírat jiní živí tvorové.
NESEHNUTÍ
Nejlépe se odborná práce dělá ve dvou, tvrdí vítězky Genderiády
V NESEHNUTÍ jsme vyhlásili soutěž středoškolských odborných prací na téma rovnosti žen a mužů - Genderiáda. Soutěž vyhrála dvojice autorek, které s své pocity ze soutěže rozhodly sdílet v následujícím příspěvku.
NESEHNUTÍ
Nač existujete? K čemu jste NESEHNUTÍ? Prosím o vysvětlení!
Na to se poněkud ironicky zeptal jeden z přispěvatelů na facebooku NESEHNUTÍ. Odpovídá mu dlouhodobá dobrovolnice organizace Inka, která díky ní strávila rok v Gruzii.
NESEHNUTÍ
Malé velké triky pro inkluzi dětí s odlišným mateřským jazykem
V poslední době často potkávám bezradné vyučující, v jejichž třídě se najednou ocitlo dítě s odlišným mateřským jazykem. Často si neví rady, jak je integrovat do kolektivu a jak podporovat kolektiv, aby je přijal.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 180
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1237x