Jak se žije romským ženám na Kavkaze?
Nové zážitky, poznatky, zkušenosti, přesvědčení. Všechno toto se mi dostalo.
Čím se živí Romové a Romky v Abcházii?
Během cesty po různých regionech jižního Kavkazu bylo mým hlavním tématem to, jak se žije romským ženám v různých komunitách, ať už na území Abcházie nebo Gruzie. Celkově jsou lidé stále podrážděni z konfliktu, který mezi Abcházií a Gruzií vypukl v roce 1992. Co se ale týká Romů a Romek, ti mají spíše svůj vlastní svět. Jsou odstrčeni na okraji společnosti a tím jsou vlastně distancováni od jakýkoliv sporů či nepokojů. Ženy i muži se živí převážně prodejem různých věcí na trzích. Ženy mají samozřejmě na starost také domácnost a péči o děti.
První týden naší cesty jsme strávili v Abcházii. Příležitost hovořit s místními Romkami bohužel nebyla moc velká. Z toho mála, co jsem mohla postřehnout, mě zaujalo, jak si místní ženy také vydělávají věštěním přímo na ulici nebo jak děti chodí za lidmi a prosí o peníze. Pro mě jako Romku byla tato zkušenost hrozná. Vidět, jakým způsobem získávají aspoň to málo na svůj život. A také jak odlišným životem žijí od toho, co znám z České republiky.
Kam odešli Boša z Achalkalaki?
Z Abcházie jsme se přesunuli na jih Gruzie do města Achalkalaki. Město leží u arménských hranic, většinu obyvatelstva tvoří Arméni a také arménští Romové – Lomové. Žijí společně s arménskou populací již po několik staletí, takže jsou zcela asimilováni. Neznají svůj jazyk, svůj původ, své tradice. I když spíše dle mého názoru nechtějí nebo v některých případech předstírají, že je neznají. Silné emoce ve mně vzbudila situace, když jsme procházeli částí města, kde Lomové, kterým místní obyvatelé říkají Boša, žijí. Potkali jsme skupinu žen, začali jsme se s nimi hrdě bavit v našem jazyce a ony si nás jen s opovržením prohlížely, začaly na nás křičet, že s Romy nemají nic společného, a vzdalovaly se od nás. Nechtěly se s námi vůbec bavit a zapíraly svůj původ i přesto, že celé město ví, že zrovna v této oblasti žijí. Tím, že si nás ani nechtěli připustit k tělo, bylo velmi těžké zjistit něco o jejich stylu života. A nutno podotknout, že rozdíl ve vzhledu mezi Armény a Lomy není téměř žádný.
Větší kontakt s Romy a Romkami žijícími v Gruzii se nám podařilo navázat až v Tbilisi. Seznámili jsme se zde s romskou aktivistkou, která dokonce založila svou organizaci a snaží se pomáhat Romům a Romkám. Překvapením pro mě bylo to, že Romka olašského původu vede svoji organizaci a má další romské spolupracovníky a spolupracovnice, neboť u romských žen na jižním Kavkaze to není obvyklé. Vlastně by se dalo říci, že je to jedinečné. Díky ní jsme měli možnost se seznámit s dalšími Romy a Romkami, kteří nás pozvali do své osady, abychom viděli, jak žijí.
Kde ještě přetrvávají staré tradice?
Osada Gačiani je vcelku malá s pár domy a zavedenou elektřinou a plynem, nicméně bez přívodu vody, kterou místní berou z nedaleké řeky. Na tomto místě jsem konečně měla možnost hovořit s místními ženami. Ženy v domácnosti to mají podobné jako naše romské ženy. Ráno vstanou, uvaří, starají se o domácnost a děti. Hovořily jsme o typických jídlech a slepičí či hovězí vývar jim není cizí, znají také pišota, jen naše tradiční jídlo goja plní masovou směsí. Ženy, které nechodí prodávat na trh, se starají o domácnost. Dívky si zakládají rodiny povětšinou okolo 16 let. Není to však pravidlem. V častějších případech dívkám partnera vybírají rodiče již v útlém věku. Avšak pokud se dva mladí lidé do sebe zamilují a rozhodnou se spolu zůstat i přes zákaz rodičů, nakonec je rodiče spolu nechají.
Nicméně k čemu zde dochází, tak jsou únosy dívek. Jedna žena z osady mi vyprávěla svůj příběh. Pochází z Ruska a jako patnáctiletou si ji vyhlídl starší muž, unesl ji do Gruzie bez jejího souhlasu, vzal si ji a má s ní děti. Svou rodinu neviděla již přes 20 let, tak dlouho nyní žije v Gruzii.
V oblasti vzdělávání žen neexistují zákazy, nicméně kvůli životnímu stylu i brzkým vdavkám spíše dívky chodí jen na základní školu a i její dokončení je často složité. Z místa bydliště do města, kde je škola, je to několik kilometrů a k osadě nejezdí žádná linková doprava. Často je tak vysoká absence dětí ve škole, protože rodiče se bojí pouštět své děti samotné. A ruku na srdce, i já bych měla strach své dítě pustit.
Je zde ale naděje. Díky zmíněné romské organizaci, která pomáhá s žádostí místních o zavedení dopravní školní linky pro děti, se to snad již brzy podaří – a nejen to. Šance několika dalších dětí na vzdělání se tak zvyšuje. Stejně tak doufám, že se díky této organizaci podaří usnadnit přístup ke vzdělávání pro další děti a mladé lidi.
Sára Landoriová
Autorka textu se zúčastnila pobytu NESEHNUTÍ na jižním Kavkaze s názvem Youth Minorities in Everyday Reality v květnu 2017. Výjezd byl realizován v rámci programu Erasmus + za finanční podpory Evropské komise
NESEHNUTÍ
Korona vs. Ema aneb Dobrovolnictví za časů korony
Ema je dobrovolnice ze Slovenska, která pomalu končí svou roční Evropskou dobrovolnou službu v NESEHNUTÍ. Jaké to je, když vám najednou do cesty skočí korona?
NESEHNUTÍ
Ve snu se snažím odtamtud utéct
Rozhovor se studentkou veteriny o jejích zážitcích z prvních návštěv velkochovů v rámci povinné praxe.
NESEHNUTÍ
Konvice shořela aneb Zákulisí podpory občanských iniciativ v Ukrajině
Proč je cílová skupina brouk? Jaká témata pálí místní občanskou společnost? Nahlédněte s námi, jak vypadá plánování občanských kampaní v jižní Ukrajině.
NESEHNUTÍ
Pozdravy z Rojavy
Tento vzkaz byl zaslán přímo ze severní Sýrie z Rojava Information Center, kde autor v současné době žije.
NESEHNUTÍ
Gruzie kouzelná i bláznivá
Jaké je to přestěhovat se na rok do Gruzie? Patrik Salát je v současné době v Gruzii na Evropské dobrovolné službě, kam byl vyslán NESEHNUTÍm do organizace Go Group Media provozující zpravodajský portál JAM-News.net.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...
V O2 areně prochází voda magnetickou rezonancí. Zlepší led pro MS v hokeji
Organizátoři se připravují na mistrovství světa v ledním hokeji, nedávno instalovali unikátní...
První máj lákal motorkáře, nehodu na Klatovsku jeden z nich nepřežil
Krásné počasí a sváteční volno vytáhly ven motorkáře, jarní vyjížďky měly ale v Plzeňském kraji i...
Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici
Politické strany, hnutí a spolky a jejich příznivci se sešli k oslavám prvního máje. V Praze se...
Prodej bytu 2+1 v České Lípě
Dubická, Česká Lípa
2 330 000 Kč
- Počet článků 180
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1237x