Kolik lidí zabíjí výroba elektřiny?

Výroba elektrické energie je vlastně permanentní válka o přežití naší civilizace, našeho lidského druhu. A tato válka má své oběti.

Statistikové umějí spočítat leccos. Třeba i počet mrtvých na vyrobené množství elektrické energie. Čtenáře upozorňuji předem – po velikonočních svátcích to bude poněkud drsné čtení, leč poučné. Alespoň v to doufám. Na téma dnešního článku mě přivedla diskuze s jedním známým ohledně bezpečnosti či nebezpečnosti výroby elektřiny, a to nejenom v jaderných elektrárnách, ale i v jiných typech elektráren. Ptal se, zda si někdo dal tu práci a spočítal, která z technologií výroby elektřiny je nejvíce nebezpečná, když v jaderných elektrárnách teoreticky může dojít k jaderné havárii se zdravotními následky na obyvatelstvo, ovšem každou chvíli slyšíme v televizních zprávách o úmrtí horníků např. v Číně při těžbě uhlí, o výbuších plynových potrubí a zásobníků nebo o protržení přehrad hydroelektráren či o haváriích tankerů s ropou. Tu práci si již dali statistikové a výzkumní pracovníci západoevropských univerzit. Problematika havárií v energetickém sektoru je zahrnuta pod pojem stanovení „externích energetických nákladů“. V posledních letech zadávala Evropská Komise a organizace OECD k tomuto tématu celou řadu studií. Zajímavá ale zároveň drsná fakta jsou prezentována v jedné z nich nazvané ExternE Externalities of Energy Methodology 2005 Update. Studie vychází z databáze závažných nehod souvisících s energetikou ENSAD (ENergy-related Severe Accident Database), která byla zpracována v Paul Scherrer Institut (PSI, Švýcarsko) už v roce 1998 a je průběžně aktualizována. Databáze ENSAD se snaží postihnout celý energetický řetězec. Jsou v ní tedy shromažďovány údaje nejenom z provozu a údržby elektráren, ale i z procesu těžby, transportu a zpracování paliva a rovněž z oblasti likvidace vzniklých odpadů. Událost je zařazena do databáze, pokud je splněno jedno z následujících kritérií: (1) nejméně 5 obětí (2) nejméně 10 zraněných (3) nejméně 200 evakuovaných (4) zákaz požívání potravin z dotčené oblasti v rozsáhlém měřítku (5) únik uhlovodíků (ropy) převyšující 10 000 tun (6) nutnost vyčištění půdy a vodních zdrojů v oblasti větší než 25 km2 (7) ekonomické ztráty vyšší než 5 milionů USD (v cenách k roku 2000). Databáze ENSAD v době zpracování odkazované studie (2005) zahrnovala celkem 18 400 událostí v časovém horizontu let 1969 - 2000. Na vrub lidské průmyslové činnosti připadalo 12 943 (70,3%) a zbytek 5 457 na přírodní katastrofy. Na energetický řetězec připadalo celkem 6 404 událostí, přičemž při 2 078 zahynulo 5 a více lidí. Za zmínku snad stojí, že v databázi se nachází 1 221 událostí se smrtelnými následky souvisících s uhelnou energetikou a pouze jedna událost souvisící s jadernou energetikou (Černobyl). Studie je velmi rozsáhlá (290 stran), obsahuje desítky tabulek a grafů. Já jsem si vybral dva grafy, které mají, dle mého osobního názoru, výraznou vypovídací schopnost:

Na vodorovné ose je uveden počet mrtvých a na svislé ose je uvedena frekvence výskytu příslušné události vztažená na množství vyrobené elektřiny (GWe rok = 8,76 TWh = 8,76 milionu MWh). Pouze pro informaci: graf byl zpracován z údajů pro nečlenské země OECD a výroba 1 GWe rok odpovídá teoretické výrobě jednoho bloku elektrárny Temelín, kdyby po celý rok pracoval na 100% výkonu bez jediné hodiny výpadku nebo odstávky pro výměnu paliva. Křivky úmrtnosti při nehodách pro zkapalněný topný plyn (LPG), těžbu uhlí včetně Číny (Coal China), těžbu uhlí bez započtení Číny (Coal w/o China), ropu (Oil), zemní plyn (Natural gas) a hydroelektrárny (Hydro) byly zpracovány na základě skutečných událostí. Bezprostřední oběti havárie v Černobylu jsou zobrazeny jako bod (Chernobyl, immediate fatalities), potenciální oběti v důsledku radioaktivního ozáření obyvatelstva v okolí Černobylu jsou zobrazeny jako úsečka (Chernobyl, latent fatalities). V tomto případě se jedná o výpočty možného počtu obětí na základě statistických medicínských studií (rozmezí cca 9 000 – 30 000 dle použité metodiky). Co všechno lze vyčíst z prvního grafu?Vidíme, že největší jadernou havárií je Černobyl. Při zohlednění bezprostředních obětí havárie jich jaderná energetika při přepočtu na množství vyrobené energie vykazuje nižší počet a nižší frekvenci výskytu než ostatní energetická odvětví! Pokud zohledníme i statisticky vypočtené počty obětí (latent fatalities) a provedeme porovnání s událostmi v odvětví LPG, které sice obecně vykazuje řádově menší počet obětí (stovky), avšak s řádově stokrát větší frekvencí výskytu havárií, obdržíme počty obětí srovnatelné s Černobylem! Obdobný graf byl zpracován i pro členské země OECD:

Co všechno lze vyčíst z druhého grafu?Především četnost výskytu událostí s příslušným počtem úmrtí je ve vyspělých zemích (OECD) nižší než v nečlenských zemích OECD, což se ostatně dalo čekat. V grafu se neobjevují těžké nehody v čínských uhelných dolech, které skutečně spíše připomínají bojové nasazení vojenských jednotek s povolenými ztrátami než průmyslovou činnost. Rovněž zde není uvedena černobylská havárie. Pro jednotlivé křivky platí vše, co jsem uvedl výše. Pokud se týká jaderných elektráren, tak se jedná o teoretický počet obětí vyplývající z pravděpodobnostních bezpečnostních studií pro švýcarskou elektrárnu Mühleberg (Nuclear, PSA, latent fatalities), protože v zemích OECD se prostě nestalo dost jaderných nehod, které by bylo možné do vyhodnocení zahrnout. Pouze na okraj připomínám, že Mühleberg je na dnešní poměry velmi stará elektrárna ze sedmdesátých let a moderní elektrárny vykazují ještě lepší bezpečnostní parametry.Vidíme, že pravděpodobnost výskytu událostí se smrtelnými následky je u jaderných elektráren v zemích OECD výrazně nejnižší ze všech posuzovaných způsobů výroby elektrické energie.ZávěrPro nezasvěcené bývají podobné profesionálně zpracovávané statistické studie z renomovaných výzkumných pracovišť naprostým šokem. Jsou totiž zcela strohé, oproštěny od mediálního aktivistického a propagandistického balastu a neodpovídají tradovaným mediálním mýtům a dezinterpretacím, které už byly tak často opakovány, až se staly pravdou. Nechci tady znovu opakovat notoricky známá fakta o tom, že v „západních“ reaktorech by nikdy nemohlo dojít k havárii „černobylského typu“, protože to prostě není fyzikálně možné. Navíc jaderná energetika prošla v oblasti bezpečnosti od Černobylu značným technickým vývojem. Bezpečnostní charakteristiky moderních reaktorů jsou neporovnatelně lepší než reaktorů budovaných v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Rovněž zde nechci ani náhodou obhajovat sérii naprosto bezprecedentních lidských selhání, které byly tou hlavní prvopříčinou černobylské katastrofy. Chtěl jsem pouze poukázat na skutečnost, že lidstvo nedostává energii od přírody zadarmo a draze za ní platí životy lidí. Toto bychom si měli uvědomit, až v televizi zase uslyšíme zprávu, že v čínském nebo ukrajinském dole vybuchl metan a zahynulo „X“ horníků. Toto „X“ totiž bude dalším bodem v grafu. A úplně nakonec: reálná fakta a seriozní vědecké studie jednoznačně prokazují, že moderní jaderná energetika rozhodně není způsob výroby elektřiny, který by byl pro lidstvo obecně více nebezpečný než výroba v jiných typech elektráren. Je tomu spíše naopak. (Psáno pro blog.iDNES) Petr Nejedlý