Volně pobíhající psi.

Nedá mi, ......

Pejskaoum v Podibradech

   abych se tématicky nevrátil k článku o lidské hlouposti některých psích páníčků.  Nechtěl jsem se k tomuto jž vracet, ale reakce některých čtenářů, jakoby pramenily buď z neznalosti problému, nebo určité naivity.  Hodně lidí se určitě setkalo s tím, že psi některých majitelů, hlavně menších plemen, své pány vůbec neposlouchají, a jsou prakticky neodvolatelní. Ujištění majitele o tom, že nám jeho pes neublíží, je mi k smíchu, když vedu bulteriera. Jako by si neuvědomovali, že tím chci zabránit střetu, a zbytečnému zranění jeho psa. Jako by si neuvědomovali, že pes vedený na vodítku zcela jinak reaguje, když se k němu blíží volně puštěný pes. Jen jednou jsem strhl svého psa vedeného nakrátko, když se k němu přiblížil středně velký černý pes, který ho začal očuchávat a vrčel. Reakce byla okamžitá. Výsledkem byl šok mého psa, který byl asi tři minuty neschopen vstát, až jsem dostal o něj strach.       Šokovavý majitel volně puštěného psa zjišťoval utržené šrámy svého miláčka.  Už bych to nikdy neudělal, to mu raději nechám celé vodítko, ať si to spolu srovnají.

     Přestože se snažím při cestě na zahradu, vyhnout se volně pobíhajícím psům, někdy to prostě nevyjde. Typickým příkladem, je volně pobíhající smečka tří kříženců neurčité rasy, patřící jednomu majiteli, trošku rozumově jednoduššímu, kterému jsem snad stokrát říkal ať si své psy ohlídá.  Jeho reakcí je úsměv a ujištění že nám nic neudělají.  Sice nevím jak mám svému psu vysvětlit, že ta smečka co se k nám bíží, má prostoduchého pána. Oni někdy psi mají více rozumu, než někteří jejich majitelé.

    Krásné upozornění v Poděbradech, cestou ke cvičáku.

    Psům přeji hodné a hlavně rozumné majitele, a páníčkům, hodné a ovladatelné psy.