Rozdíl mezi arogantním úředníkem skutečným lídrem je jednoduchý a jasný. Arograntní, do své dokonalosti zahleděná postavička je k smíchu. Skutečný lídr dokáže svým přístupem přesvědčit ostatní, aby ho následovali „do pekla a zpět“
Odbýt chování a rozhodování některých úředníků, poradců prostým konstatováním, že se jedná o papaláše je moc jednoduché a navíc toto označení nepojmenovává a neřeší základ problému, který naplno vyvstal s nástupem Covid-19, ale byl tu, byl ve společnosti již mnoho let před tím. Tím problémem myslím neschopnost a neochotu řešit rychle skutečné problémy a místo toho přenášet odpovědnost na někoho jiného.
V mnoha dnešních firmách, rozhoduje v prvním kole výběru nového spolupracovníka místo profesionála mladičká (vyjímečně mladičký) studentka andragogiky a odbornice na těžbu lidských zdojů. Je to hloupost a plýtvání penězi konkrétní firmy a jejich majitelů, ale on to byl a je celospolečenský jev a nejemom v ČR. Psal jsem o tom v blogu Pracovat ve fabrice nebo v restauraci. Navíc ten úvodní výběr má své pokračování v každodenní praxi ve firmě. Automatizace, robotika a počítače umožnili, že se na manažerské pozice dostávali a dostávají místo odborníků lidé, kteří mají úžasnou schopnost sebepresentace, ale nedokáží přesvědčit své spolupracovníky. Oni spolupracovníky ani přesvědčit nemohou, protože místo lídrů jsou to velmi často jen „nástěnkáři“, „hujeři“ nebo „programátoři v PowerPointu“.
Velmi podobný problém se týka i státní správy, kde i na výběr formulářů musí mít úřednice vyšší nebo vysokou školu. Presentace, tabulky, Power Point a standadizované názory jsou důležitější než logika a pochopení jádra problému.
Jeden příklad.
Rezervační systém pro zájemce o vakcinu. Systém je tak komplikovaný, že to spíš vypadá, že je to má být přihlážení do systému s přísně tajnými informacemi. Rodné číslo, PIN1, PIN2. Prostě složité a komplikované. Navíc premiér prohlásil, že by architekta navrhl na vyznamenání. Celá složitost je zdůvodňována tím, aby se do systému nepřihlásil někdo neoprávněný. Rezervační systém ukazuje absurditu přístupu ke Covid-19. Důležité přeci není, aby se do rezervačního systému nepřihlásil nějaký recesista, ale aby vakcinu dostali v daný termín jen lidé z určené skupiny.
Skutečné ověření, že je zájemce z určené skupiny obyvatel přitom následně stejně provádějí pracovníci před aplikací vakciny. Kde každý zájemce předá (a pak mu samozřejmě vrátí) kartičku pojištěnce a občanský průkaz. To znamená, že registrace do dobrého rezervačního systému by byla možná i bez PIN1, bez PIN2. Recesistu by zjistili lidé při příchodu k očkování.
Je to jednoduché, spolehlivé. Na tomoto příkladu je jasně vidět rozdíl mezi tím, když problém řeší „nástěnkář“ se standardizovanými postupy a když by problém řešil praktik.
Zákon o státní službě
Zákon o státní službě kecálkům poskytuje úžasnou ochranu, před náročným ministrem nebo premiérem. Možná si ještě vzpomenete na ředitelku severomoravské hygieny, která se ani nenamáhala o svém „skvělém“ nápadu informovat hejtmana kraje a lidi z nemocnic a policie. Podobné to bylo minulý týden se úředníkem, který byl navíc také zástupcem hlavní hygieničky. Tento pán byl na zápase Slávie, ale z pracovního místa jej není možné přeřadit, protože jej kryje zákon o státní službě. Navíc má tento úředník „sebevědomí“ říkat, že s šálou fotbalového klubu byl na stadionu vlastně pracovně a zjišťoval možnosti uvolňování.
Rozdíl mezi arogantním ředitelem, úředníkem, ministrem a skutečným lídrem je jednoduchý a jasný. Arograntní, do své dokonalosti zahleděná postavička je k smíchu ve firmě v případě ředitele nebo je k smíchu v celé společnosti, na sociálních sítích v případě ministra, úředníka či poradce. Skutečný lídr dokáže svým přístupem přesvědčit ostatní kolegy, spolupracovníky, sousedy, aby ho následovali „do pekla a zpět“. Lídr, dobrý vůdce týmu si dokáže poradit, a je jedno jestli se jedná o nedostatek spolupracovníků, málo zakázek nebo problémy s koronavirem.
Komplikace, zmatky a mizerná komunikace se neobjevily až s příchodem koronaviru. Do konce roku 2019 se komplikace týkaly neefektivního a těžkopádného fungování státní správy. Stát fungoval, lidé a firmy platili daně, takže nebyl skutečný tlak něco měnit a zlepšovat. Někteří pseudo-odborníci tehdy odmítali například eNeschopenku nebo eRecept, protože to podle jejich názoru bude komplikované. Jenže vše jako celek fungovalo a aby byl klid, tak se občas udělali ústupky standardizováným a moderním názorům. Jistě ozývali praktici z konkrétního oboru, kteří říkali, že je to zbytečné, komplikované, ale ti byli odmítáni pro své nemoderní názory. Chcete nějaký příklad? Tak třeba o vzdělávání sestřiček Další pseudo-odborníci se věnovali ekonomice a zaměřili se před rokem 2019 na optimalizaci nemocnčních lůžek.
Příchod Covid-19
Pak příšel Covid-19 a mnoho věcí se změnilo. Doslova ze dne na den se začaly používat eNeschopenka a eRouška a tyto systémy fungují. Jenže úředníci a poradci, kterými se obklopili ministři nedokáží „překročit svůj stín“, tito lidé nedokáží ze dne na den změnit své myšlení. Byrokrat, který je přesvědčený o své dokonalosti, si nepřipustí, že dělá něco špatně. Takový ředitel, úředník nebo ministr svádí problém na své podřízené ve firmě nebo na nezodpovědné spoluobčany v případě státu. Jistě, že je to velký omyl a špatné vyhodnocení situace, ale papaláš, nástěnkář a podobný typ člověka to nepřizná. V případě firmy se jedná jen o fungování konkrétní firmy. V případě úředníka, ministra se jedná o peníze a životy nás všech.
První rozdíl mezi papalášem, byrokratem a lídrem je v přijímání jiných, někdy i nepřijemných názorů. Skutečný lídr se zajímá o špatné informace a dokáže naslouchat hlavně kritikům, protivníkům, kteří mají svá řešení (s kritiky, kteří nemají návrh řešení nemá cenu ztrácet čas). To platí ve vedení firmy i při vedení státu.
Co s koronavirem
Jak jsem psal už v minulém blogu, tak koronavirus je tak rozšířen, že se ho nezbavíme. To co se děje na okraji okresů Cheb, Sokolov, Trutnov je spíš cvičení pro média než skutečná karanténa. Jedinou cestou je se s koronavirem naučit žít a bojovat s ním, podobně jako s chřipkovými viry.
Mimochodem skutečná chřipka je nebezpečná nemoc. Stačí si vzpomenout na minulé epidemie v ČR (ČSSR) v letech 1995 a 85 nebo na Španělskou chřipku. Jenže se na ní nikdy v minulosti netestovalo a lidé jí často podceňovali. Přitom následky přechozené chřipky mohou být vážné, někdy i smrtelné. Ano, přechozená chřipka může být po čase například příčinou změn na srdečním svalu, atd. To způsobí „obyčejná“ chřipka, kvůli které se nepíší úvodníky v novinách ani se nezavádí karanténa. Takže rozdíl mezi chřipkou a koronavirem je v tom, že koronavirus má lepší PR a o boji s ním místo lékařů, kteří léčí nebo řeší prevenci, tak rozhodují epidemiologové.
Již víc jak před rokem popsali lékaři a mikrobiologové, že koronavirus je svým průběhem nemoci víc podobným chřipce než Ebole. Jenže pak jako téměř jediné protiopatření slyšíme, že lidé mají nosit roušky, omezovat svůj pohyb na veřejnosti a osobní setkávání.
Takový přístup není úplně špatný, ale neřeší základ problému, tedy propuknutí nemoci a její vážný průběh. K tomu se ještě musí přidat fakt, že vakciny nemusí být dostatečně účinné na jeho Jihoafrickou, Brasilskou nebo Balkánskou mutaci.
Špatný není virus jako takový, ten dělá to co umí, šíří se tam kde může. Špatný je přístup lidí, kteří nás mají vést, mají nám ukazovat cestu a řešení. Za dnešní problémy nemůže koronavirus. Na tyto problémy jsme si již zadělávali mnoho roků před koronavirem, když byla dávána přednost klidným, nekonfliktním řešením a standardizovaným přístupům a názorům.
Účinná prevence / profylaxe
Celý rok jsem neslyšel z úst ministrů zdravotnictví, premiéra, epidemiologů nebo lidí z hygieny rady jak mají lidé zvyšovat svoji obranyschopnost a odolnost proti nákaze koronavirem. Přitom silná obranyschopnost případně profylaktická léčba jsou víc účinné než nějaká rouška nebo respirátor.
Před skoro rokem přišel pan profesor Beran s doporučením, že by v prevenci a v počáteční fázi léčby Covid-19 mohl pomáhat lék Isoprinosin. Jen pro úplnost dodávám, že se jedná o lék, který je na trhu již skoro 50 let, takže by SÚKL nebo jiný zahraniční orgán už by dávno měl mít informace o případných vedlejších účincích. Když nejsou vážné vedlejší účinky, tak co brání širšímu nasazení léku (a podobných) do prevence?
Podobných léků, vitamínů a úprav životního stylu je mnohem, mnohem víc. Jedním z nich je například vitaminy A, C, D. Je známý jeho podíl na fungování imunitního systému a bylo by zajímavé se dozvědět kolik se v minulém roce provedlo testů na hladinu vitamínu D v těle pacientů. Důchodci, lidé z kanceláří a další lidé co většinu dnů tráví v budovách budou mít hladinu Déčka sníženou, někdy dokonce velmi výrazně.
S Covid-19 se musí bojovat, nikoliv poraženecky konstatovat, že musíme omezit kontakty, nosit roušky a čekat. Musíme bojovat na víc frontách než jen nosit roušky.
1, Vakcina
Jasně důležitý prvek v boji, ale co když bude účinost časově omezená nebo bude účinost menší na další mutace koronaviru, podobně jak je tomu u různých kmenů chřipky.
2, Vitamíny D, C, A a minerály (hlavně zinek)
3, O Isoprinosinu už víme, teď je třeba hledat mezi léky další, které by mohly pomáhat při profylaxi
4, Podporovat hledání dalších forem prevence a omezení množení viru po vstupu do lidského těla.
a především
5, Pohyb na čerstvém vzduchu bez roušky, optimismus, dobrá nálada a odhodlání situaci zvládnout.
Situace spojená s Covid-19 má dvě roviny. Jednou z nich je samotný koronavirus. V této rovině bychom měli věřit lékařům, kteří léči. Místo epidemiologů by měli víc prostoru dostat lékaři a mikrobilogové, kteří léčí nebo hledají cesty k poražení koronaviru.
Druhá rovina je manažerská a v této rovině bude minimálně stejně práce jako v té rovině medicínské. Protože nedostatek lůžek, zdravotních sestřiček a lékařů svými rozhodnutími způsobili konkrétní lidé a konkrétní vlády. Další část je mimo medicínu. Měli bychom si říci jestli chceme, aby nás vedli „nástěnáři“, „hujeři“ nebo dáme přednost pracovitým praktikům s širokým rozhledem, kteří sice nepoužívají standardizované názory, ale mají rozhled, vize a odpovědnost nepřenášejí na lidi kolem sebe.
