Když mi maminka říkala, abych vzala rozum do hrsti a nepřestala chodit na hodiny klavíru, nechápala jsem, co má rozum společného s tím, že se mi nechce brnkat na piáno, když mě stojí tolik úsilí se na něj něco naučit. Když mi sestra opakovala, abych vzala rozum do hrsti a šla na vysokou, že za těch pět let mi nic neuteče, jen s velkým sebezapřením jsem ji poslechla.
Brát rozum do hrsti jsem si tak nějak zvykla pokaždé, když jsem se musela rozhodnout, k něčemu odhodlat, něco změnit nebo si něco odepřít. A docela mě překvapuje, že se rozumem neřídí všichni, nebo aspoň většina lidí. Jak jinak si mám vysvětlit, že spadne-li branka na chlapce, který se na ní houpal, přestože věděl, že k houpání není určená, většina lidí hledá vinu u provozovatele hřiště? Vždycky jsem měla za to, že dítě mají do života vypravit rodiče. Začíná to přece – Pozor, to pálí! Na cizího pejska se nesahá! Před přechodem se rozhlédni na obě strany! - a končí - Měl(a) by sis najít pořádnou práci! Ale co se divím, když dnes rodičům nezáleží ani na tom, co se děti učí třeba ve škole a jestli se tam vůbec něco učí, hlavně že je nemusí doma hlídat a sami vychovávat. Jedno, dvě nebo i tři děti představují pro některé rodiče větší zátěž než řízení firmy s padesáti zaměstnanci. Co když ale ve třídě máte dětí třicet? To jim všem máte nahradit rodinnou výchovu? Škola – instituce vzdělávací se mění na instituci zaopatřovací. Je to rozumné?
Nebo proč třeba lidé ještě pořád spoléhají na sliby, které politici nejen před volbami sypou z rukávů jako kouzelnické karty? Vzpomeňte si na sliby, které kdy politici zrealizovali. Pátrání v paměti vám bude trvat stejně dlouho jako stavba dálnice D1. Já jim to nemám za zlé. Co jiného jim zbývá než slibovat? Spravovat věci veřejné je dosti odborná profese, takže pokud se nedostává potřebné odbornosti, chybí-li kýžené schopnosti a nestačí-li hanbaté fotky a opěvné blogy, sliby a vzdušné zámky zaberou vždycky. A náš rozum se okamžitě ocitá na střeše jako ten pověstný holub.
Každý najde v profesním i soukromém životě desítky, možná i stovky příkladů, kdy se na zdravý selský rozum jaksi pozapomnělo. Když nad tím teď tak přemýšlím, vezmu rozum do hrsti, uspořádám sérii seminářů na téma Jak zapojit náš rozum do každodenního života a nabídnu ho za tučný honorář jako rekvalifikaci v rámci řešení nezaměstnanosti. Myslíte, že bude narváno?
