Gran Torino

Režie: Clint Eastwood Hrají: Clint Eastwood, Christopher Carley, Bee Vang, Ahney Her, Dreama Walker, Brian Howe, John Carroll Lynch, William Hill, Scott Eastwood, Cory Hardrict

Příběh o životě a smrti. O vině a odpuštění. O rodině a síle jednotlivce. Kruh, který se musel uzavřít.

Všichni víme, že život dává a taky bere. To, co nám vzal, se nevypaří jako alpské ledovce, získá to někdo jiný. A nám zase spadne do klína něco, co jinému proklouzlo mezi prsty. Tomu koloběhu nezabráníme, ani když sevřeme prsty v pěst. Přesto kolem sebe vidím lidi mávat zběsile pěstmi do vzduchu a zuřivě se ohánět po všem, co se k nim přiblíží. Nejenže to vyčerpává, ale rukama sevřenýma v pěst nemůžeme uchopit to, co k nám přichází, aby nás obohatilo, posunulo dál nebo jen zaplnilo prázdné místo.

To se naštěstí nestalo Waltovi (Clintu Eastwoodovi), třebaže na první pohled se zdá, že kromě sevřených kostnatých pěstí má taky pěkně zaťaté čelisti. Mé sympatie si okamžitě získal reakcí na chování vnuků a vnučky na pohřbu babičky, Waltovi ženy. Mně sice není osmdesát, asi bych mohla chápat neúctu ke smrti, protože vím, že k životu se mnozí staví stejně, ale pohled na ty zparchantělé fracky (včetně synů a snach), co nemají úctu k člověku, který je vychoval a poskytl jim vše, na čem si založili své happy rodinky a uspokojující kariéru, mě vytáčí do nejvyšších obrátek.

Clint Eastwood vypráví příběh od okamžiku, kdy se po pohřbu Waltovy ženy do domu vedle přistěhují noví nájemníci. Jako všude na světě i v jeho ulici se mění složení obyvatelstva – přicházejí noví lidé, jiné národnosti a s nimi cizí kultura – zvyky, tradice, filozofie, mentalita každodenního života. A to je pro starousedlíky jako Walt vždycky těžké. I když nejsou zatíženi takovou minulostí. Ale co nás nezabije, to nás posílí. Waltovu zarputilost a odtažitost zlomí mladá dívka, po vzoru současných ikon dost ostrá a divoká, ale také velmi empatická. Přátelství, jež vzniklo v okamžiku, kdy v něj už ani nedoufal po zkušenostech se vztahy ve vlastní rodině, naděje, kterou mu Thao a Sue vnesli do života, totiž že být mladý v dnešní době nerovná se automaticky být sobecký,neuctivý k ostatním i sobě samému  a nepřátelský ke všem, co nepatří do party, ať už je založena na čemkoli, motivovaly Walta k tomu  nejcennějšímu, co dokážeme jeden druhému dát – obětování se ve prospěch svých bližních.

Walt po všech neúspěšných snahách o zanechání odkazu prostřednictvím vlastních potomků našel někoho, kdo dokáže pochopit a ocenit hodnotu života jako takového, dva mladé lidi nedobrovolně vtažené do světa gangů, kde rodina je pouhou zástěrkou a vztahy jsou založené na zneužívání a strachu, do světa „naval, co máš, nebo chcípni“.  Poté, co jeho vlastní rodina, krev jeho krve, jen chladně kalkuluje s tím, že rodinná pouta jsou samozřejmostí a že není třeba pochopit, ale být chápán, přichází Sue a otevírá Waltovi zcela jiný svět. Svět, v němž je přijímán jako člověk s mnoha životními zkušenostmi, které mladý Thao vsakuje jako vysušená houba. Ve Waltovi totiž nevidí starého bručoun, kterému se hodí teleskopická hůl, protože koneckonců na ni má věk.

Nebudu zastírat, že trošku melodramatický závěr filmu a Waltova nemoc jako jakási omluva práva obětovat se pro druhé lehce nahlodala můj jinak skvělý dojem, nikterak to ale nesnižuje odvahu, s jakou Eastwood vypráví příběh o problému současnosti  - chaosu v našich hlavách i životech způsobenému vědomým i nevědomým odsouzením hodnot jako je úcta, pochopení a povinnost, které nás utváření, poskytují nám oporu a zajišťují pocit soudržnosti. Modernisticky poetická  scéna z holičství, v níž se Thao učí mluvit jako chlap, zároveň odkrývá jemnou hranici mezi světem skutečných vztahů a světem umělých společností -  gangů, mafií, nejrůznějších part i partiček.  Scéna z rodinné oslavy, na níž šaman Walta přečte bez jediného dotyku a kdy Walt pochopí, že pouto k lidem se nemusí budovat léta a že stačí okamžik plného soustředění se na toho druhého, abychom pronikli jeho skořápkou, nabádá k otázce, proč si lidé platí terapeuty,  kamarády hledají po barech a prázdno v srdci zaplňují psi a kočky? Vždyť stačí se na chvilku zastavit, soustředit se a přestat mávat pěstmi.