Když exministr David Rath odvolal tehdejšího ředitele Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně, zvedla se vlna odporu. Profesor Jan Černý, uznávaný odborník a dlouholetý úspěšný šéf, musel skončit, protože nesouhlasil s názory ministra. Strana, jíž jsem členem, tedy ODS tehdy naprosto správně odvolání kapacity kritizovala. K této kritice jsem se tehdy nemohl než připojit. Opravdu nesouhlasím s tím, aby světově uznávaní odborníci byli odvoláváni jen proto, že nesouhlasím s názorem ministra, notabene jedná-li se o názory stupidní a nepodložené fakty. Dnes však s hrůzou sleduji, jak náš ministr Julínek provádí totéž. Dnes odvolala další velkou osobnost mezi českými lékaři, onkologa profesora Pavla Klenera. Pane ministře Julínku, opravdu si myslíte, že arogancí moci si získáte respekt u zdravotníků? Nebo si snad myslíte, že pomáháte ODS? Obě odpovědi jsou negativní.
Ministr Julínek je bezpochyby člověk, který se nebojí radikálních kroků. To samozřejmě vítám, neboť zdravotnictví skutečně potřebuje reformu. Nicméně až příliš často mám pocit, že reformy ministra Julínka jsou spíše emotivní, než racionální. Radikální nepromyšlené kroky, které navíc ministr odmítá s kýmkoliv diskutovat, nejsou tím, co by mohlo české zdravotnictví zachránit. Nebo se snad mýlím a pan ministr Julínek má kvalitní koncepci? Pak je na místě opět jen kritika - proč s touto koncepcí neseznámí laickou i odbornou veřejnost, proč se nesnaží získat pro své záměry lékaře i pacienty, proč se snaží koncepci prosadit přes mrtvoly, přestože těmi mrtvolami jsou naši nejlepší odborníci?
Netvrdím, že slučování zdravotnických zařízení je špatně. V žádném případě. Nicméně sloučení není legrace, není to jako spojit dvě kostky lega. Je to krok, který má vliv na chod obou původně samostatných subjektů. Profesoru Klenerovi se nedivím - jeho Ústav hematologie a krevní transfůze patří mezi uznávanou špičku. Který šéf by se s klidem mohl dívat na to, jak jeho úspěšný podnik chtějí spojit se zadluženým zařízením, který šéf by v takové chvíli neprotestoval? Stejně protestoval i profesor Černý - toho jsme se zastávali a žádali jeho návrat. V čem je profesor Klener jiný případ? Tomáš Julínek se nakonec rozhodl jít stejnou cestou jako Rath. Cestou arogance, odmítání diskuse a především cestou strachu. Co jiného může vyvolat mezi šéfy klinik takové rozhodnutí - ani nejlepší experti nejsou uchráněni, takže se mějte na pozoru. Já ale musím jednoznačně odmítnout tento styl jednání. Politik musí být schopen rázně obhájit svou koncepci a argumenty - jenže já tady nevidím ani koncepci, ani argumenty.
Profesor Klener není žádný nevycválaný mladík, je to velmi zkušený lékař s mnohaletou praxí a také dlouhodobými zkušenostmi ve vedoucí funkci. Vždyť řídil kliniku, renomovaný ústav, byl dokonce ministrem a prorektorem UK. Pochybuji, že by takový člověk potřeboval sobě či jiným něco dokazovat. To, že profesoři Černý, Klener a další protestují, vnímám jako signál, že ne vše je správně či alespoň že ne vše je správně vysvětleno. V takovém případě jsou dvě možnosti - buď jít do diskuse, vše si vyříkat a případně koncepci upravit nebo využít faktickou moc a odpůrce vyřídit. Jestliže se zvolí varianta druhá, je to pochopitelně špatně. Tomáš Julínek šel do svého křesla po letech práce, analýz a se zajímavým programem. Že se prosadilo velmi málo a že změny ve zdravotnictví jsou spíše kosmetické a nesystémové, je bohužel faktem. Nicméně největší problém vidím v tom, že není připuštěna diskuse. Zatímco ministr Pospíšil zavedl k trestnímu zákoníku velkou veřejnou debatu, Julínek jen odvolává a ruší. Například nám v Ostravě dodnes nebyl schopen říci, jaký statut bude mít dnešní Fakultní nemocnice a na můj mail se ani neráčil odpovědět.
Co říci závěrem? Pane ministře, před volbami jsme kritizovali Ratha... proč opakujete stejné chyby? Proč volíte cestu arogance moci? Proč raději neprosazujete náš program, se kterým jsme šli do voleb? Vaše současné tanečky škodí. Škodí pacientům, škodí lékařům, škodí zdravotnictví, škodí ODS... a pokud jde o tento konkrétní případ, je jediné správné řešení. Ustavit profesora Klenera zpět na místo, kam patří a zahájit diskusi na téma sloučení ÚHKT s fakultní nemocnicí. To je jediný demokratický postup a také jediný postup, který nakonec může vést k dobrému výsledku...
