Jsme rasisté?

Téměř neuplyne měsíc, aby se v hospodě mezi přáteli či v médiích nerozvinula vážná diskuze o tom, zda a jak velcí jsme rasisté.

Kdo je to tedy rasista? Většina Čechů má za to, že plnohodnotným praktikujícím rasistou se stává ten, kdo má předsudky k určité nepřizpůsobivé skupině občanů. Souslovím “skupina občanů“ zde opravdu myslím libovolnou, tedy nikoliv konkrétní skupinu občanů jak bývá zvykem. Viz níže.

Stačí ale opravdu pouze tento holý fakt k tomu, abychom se mohli začít označovat za rasisty? Troufám si tvrdit, že v tomto pojetí bychom byli rasisty všichni a tedy, že problém takto jednoduchý není a být nemůže.

Důchodce má něco proti „těm mladým hejskům“ co mu hulákají pod okny, na dětských hřištích a přilehlých lavičkách pro maminky s batolaty a do rána, noc co noc popíjejí víno třetí kategorie.

Cestující proti „těm frajírkům“ v barevných kožených bundách, kteří se tlačí u dveří i když nevystupují a jen bůh a ten, kdo byl jednou okraden, ví proč to dělají.

Kamarád proti „těm vožralům“ co mu pod oknem posrkávají levné jablečné víno prokládané lahvovým sedmistupňovým pivem tak dlouho, dokud zpití nepadnou tam, kde zrovna stáli.

Návštěvník nočního baru proti „těm dvěma nakrátko střiženým“ potetovaným chlapíkům s pohledem vraha, kteří jej po očku sledují a občas na jeho stranu prohodí jízlivou poznámku.

Či osamělý chodec proti „skupince mladíků“ kteří se vzájemně častují hesly „Hej, ty dylino, dělaš do mě? Tě zabiju!“

Každý má jistě svůj jiný či podobný příběh.

Všimněme si jednoho podstatného v celém problému. U popisovaných skupin není naprosto důležité, zda jsou bílé, žluté, hnědé, židovské, muslimské či katolické. To oč v těchto případech běží, zdaleka není rasa, ale vzorec chování. Právě podle vzorce chování zařadíme skupinu do odpovídající škatulky, toto jsou zloději vykrádající auta, ale támhle ti jsou studenti vracející se z maturitního večírku. Každý člověk nadaný minimem sociálního cítění rozezná rozdíl na první pohled. Omyly pak většinou končí špatně. Troufám si tvrdit, že pro člověka dnešní doby (ale jednoznačně i všech dob minulých a také všech dob budoucích) je správný odhad v této oblasti klíčový.

Je tedy toto onen rasizmus? Mám za to, že nikoliv. Je to jen negativní reakce na předchozí špatnou zkušenost. Té se nemůže ubránit žádné myslící stvoření nadané alespoň záblesky paměti.

Kdo je tedy rasista? Člověk, který u jiných nehledí na kvalitu osobnosti, zkoumá pouze kvalitu pleti. Je mu jedno, zda žil dotyčný celý dosavadní život poctivě a slušně, je “inteligentní, vzdělaný či pracovitý“. (Záměrně zde uvádím inteligenci, vzdělání a další v uvozovkách, protože to samo o sobě nemůže zaručit kvalitu člověka). Je-li to Rom, Žid, Turek, Vietnamec, Číňan. Šup s nimi do jednoho pytle. Tobě ruku nepodám, nebavím se s tebou, nezdravím tě, když můžu tak tě potopím a hotovo.

Ortodoxních rasistů v tom pravém slova smyslu si troufám tvrdit, v české republice příliš nenajdeme. V mnohých však přetrvává ona nejedna hořká zkušenost z předchozích setkání s různými typy společensky nepřizpůsobivých jedinců a ti bohužel pro ně samé většinou nejsou bíle pleti.

Obě skupiny (nepřizpůsobiví občané a Romové) pak mnohým splývají v jedno a zažité stereotypy se jen velice obtížně mění.

Kam se řadíte vy?

a) Máte jen špatnou zkušenost?
b) Nebo jste rasisty se vším všudy?
c) Máte snad pocit, že má definice rasisty je špatná? Jaká je ta vaše?

Pevně věřím, že a) případně c) je správně :-).



PS: Článek vychází v sekci “Zapomenuté komentáře“. Sekce obsahuje komentáře k dnes již téměř či zcela zapomenutým událostem dlouho po té co se staly. Článek reaguje na střety mezi policií, dělnickou stranou a Romy na různých místech české republiky.