Proč mám rád svobodný software a vše kolem něj

K napsání dnešního příspěvku mne navedl článek sepsaný v přesně opačném duchu, na který jsem v rámci internetu narazil zcela náhodou, při vyhledávání úplně jiného tématu.

Autor fse v příspěvku rozvášnil a vyčetl svobodnému světu kde co. Jak se dalo od článku začínajícího slovy „nemám rád“ očekávat, na svém protivníkovi nenechal nit suchou. Trochu mne však zamrzela velká míra ne-objektivity a řekl bych až neznalosti. V souhrnu článek doporučuje nákup „značkového“ software od renomovaných firem působících na trhu nejlépe celá desetiletí. Jedině ty Vám jsou totiž schopny dodat kvalitní, uživatelsky přívětivý a řádně otestovaný produkt a zajistit jeho dlouhodobou podporu, dodávat opravy chyb, převádět Vás na nové verze atd...

Opakem toho jsou pak svobodné aplikace – neotestované, nezdokumentované, uživatelsky nepřívětivé, plné chyb, bez trvalé podpory …

Samozřejmě, že můžu v lecčem s autorem souhlasit ale: když zazní A, musí zaznít taky B.

Nevýhody svobodného software = nevýhody komerčních aplikací

Autoři podobných výtek jakoby zapomínali na naprosto srovnatelný tristní stav ve světě komerčních aplikací. Pokud autoři vývoj produktu nezvládnou, je šumafuk zda za něj chtějí peníze a kolik. Stejně tak jako ve světě svobodného software, i ve světě komerčních aplikací je hromada nešvarů a ne jeden zákazník si připadal jako beta tester, když vyhodil hromady peněz za nefungující software. Typickým příkladem z nedávné minulosti je Windows Vista.

Nedostatek peněz nehrozí

Dalším argumentem, který zdánlivě hovoří proti svobodným aplikacím je nedostatek financí. Jsou-li distribuovány zdarma, jsou odsouzeny k zániku.

Některé dnešní svobodné aplikace jsou již tak notoricky známé, oblíbené a celosvětově využívané, že si na žádný nedostatek zdrojů nemohou stěžovat. Jejich oblíbenost jim přináší jak finance, tak příliv programátorů.

Nestabilní a uživatelsky nepřívětivé

Jak již bylo řečeno výše, zdaleka se nejedná jen o svobodné aplikace, nicméně je nutné připustit, že nové projekty, především ve velmi mladých verzích, těmito problémy skutečně trpí. Pokud ale přečkají porodní bolesti, vyvinou se ve velmi stabilní řešení. Ve světě svobodného software existují desítky aplikací, které se již upravují jen minimálně, a přesto zcela spolehlivě fungují. Nejsou hnány nutností neustále posouvat čísla verzí a prodávat tak něco co již bylo 20x prodané jen s jiným grafickým vzhledem.

Přínosy svobodného software

V předchozím textu jsem se pokusil oponovat některým zaběhnutým klišé, které se na toto téma neustále opakují. Nyní se ale podívejme na argumenty, které většinou nikde nezazní, případně zapadnou v anonymních vláknech vášnivých diskuzí. 

• svět se bez něj neobejde, a to - pro některé možná kupodivu - ani ten komerční
• pomáhá rozvoji technologií
• je jedinou možností pro chudé státy třetího svět
• šetří peníze nenáročným uživatelům
• přináší technologickou a finanční konkurenci do monopolního prostředí

Zdá se vám tento výčet krátký? Ač vypadá krátký, je dalekosáhlý. Celý internet stojí na otevřených aplikacích. Bez routerů, switchů a firewallů plných svobodného software kterými procházejí data mezi našim domovem a zbytkem světa bychom byli zcela ztraceni. Fungují na pozadí bez jediného zaváhání již desítky let. Kde je nestabilita, nepodpora ze strany dodavatelů, kdo tato zařízení drží při životě, záplatuje je a vydává na ně nové a nové aktualizace? Víte na jakých technologiích běží vyhledávač Google nebo web který si právě prohlížíte? Není to náhodou Wordpress nebo Joomla? Nepřipojili jste se do firmy přes OpenVpn, nenapsali jste včera dokument v OpenOffice? Nespustili jste si Gmail, Operu, Firefox, Google Chrome? Nemáte na svém telefonu Symbian? Nepřipojili jste se právě k bance pomocí Javy? Toto všechno jsou aplikace vyvíjené jako svobodný software.

Pominu-li to, že tento a jiný software má přímý přínos pro uživatele samotného, který za využití těchto technologií neplatí ani korunu, existuje zde i jeden velmi významný vedlejší efekt. Na první pohled není patrný, ale skrývá se za každou novou cenou komerčního produktu, za každým jeho vylepšením. Výrobci komerčního software dnes musejí přihlížet k tomu, že na trhu existuje i jiné řešení. Sice možná horší ale zdarma. Ještě dnes si živě vybavuji ty nehorázné ceny za operační systémy, kancelářské balíky, sql servery atd...

Ještě dnes si vybavuji ty nevzhledné Windows před pár lety. Jediné možné nastavení byla změna pozadí na ploše. Přemýšleli jste někdy nad tím, komu vděčíte za krásný vzhled Windows 7 a samozřejmě také Windows Vista? Do té doby bylo mottem Microsoftu tvrzení, že počítač je na práci a ne na okrasu. Víte, proč budou vaše příští Windows bootovat jako blesk? Zkuste si na to odpovědět sami v nějaké linuxové diskuzi zaměřené na toto téma.

Ač to na první pohled není patrné, svět svobodných aplikací nás provází doslova na každém kroku a ovlivňuje náš život téměř ve všem konání, ať již chceme nebo nechceme. Vytváří konkurenci komerčním projektům, dělá je lepšími, levnějšími, hezčími a rychlejšími. V mnoha případech je jedinou možností jak vyvinout a otestovat novou hardwarovou součástku, jak otestovat novou technologii. Poskytuje standardy (odf, openxml, atd...), umožňuje plnohodnotně využívat počítač k práci i pro zábavu v rozličných kombinacích a variantách, od těch minimalistických až po gigantické. Dává do rukou moderní technologie zemím třetího světa. Dává jim naději, že i oni budou mít k dispozici počítač s použitelným operačním systémem, kanceláří, komunkací i zábavou...

Svět je nepředvídatelný, rozličný, plný roztodivných, povah, druhů, mikro i makro světů, příčin a následků a patří do něj také komerční a svobodný software. Jeden výborně doplňuje druhý, navzájem si ukazují možnosti a cesty kam se vydat, která cesta je správná a která ne, jsou si vzájemnou inspirací i konkurencí. Zkuste se tedy příště, až bude z vrcholu oné pomyslné barikády svrhávat na své protivníky balvany argumentů zamyslet nad tím, zda by byl svět v případě vaší výhry lepší nebo horší.