Ten kdo je alespoň trochu obeznámen s děním v Národním divadle Moravskoslezském jistě zaregistroval, že kauza „ředitel“ se úspěšně překulila do svého druhého dějství a vše navíc nasvědčuje tomu, že se již připravuje dějství třetí. Nemusíme se tedy obávat, o budoucí zábavu je zdá se postaráno.
První dějství je podrobněji vylíčeno zde:
http://mydlar.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=85350&bk=43525
Chybí v něm však to podstatné, co tehdy nebylo zřejmé a dnes již všichni víme. Ředitel byl nakonec odvolán a na uvolněnou židli v současnosti probíhá výběrové řízení.
Kdo by se však snad chtěl těšit, že alespoň v tomto případě dobro zvítězilo nad zlem a stateční umělci vyhráli nad svým zlým šéfem, bude zklamán.
Pokud první dějství pojednávalo o odvolávání „krutého“ režiséra/ředitele a o statečných umělcích, kteří se mu nebáli postavit, dějství druhé se již tak hrdinsky nejeví.
Jak postupoval čas a celá kauza spěla ke svému neodvratitelnému vrcholu, tedy k odvolání ředitele ze všech funkcí, spěla ke svému vrcholu rovněž nervozita umělců, kteří se strachovali především o to, co přinesou příští týdny. A světe div se, historie se začala opakovat.
Dříve remcající umělci, najednou, jako by se zalekli toho, že by se jim odvolání přece jen mohlo podařit, začali svou rétoriku obracet. Nejprve nesměle a potichu aby to nikdo moc neslyšel, pak hlasitěji a nakonec tak hlasitě až se situace v divadle téměř otočila.
Umělec umělci začal spílat, proč že to vlastně odvolali toho hodného ředitele, když on to vlastně vůbec nechtěl a že se mu teď povede špatně, a že kdo ví, jestli na uvolněný post ředitele nenastoupí ještě někdo horší, a že ho možná propustí a že mu klesnou odměny atp...
Situace dnes vyústila do stavu, kdy je divadlo rozděleno na zastánce a odpůrce odvolání, přičemž oba tábory jsou tak rozhádané, že se na chodbách nezdraví, sedají u samostatných stolů a navzájem si za zády i do očí spílají.
Nejhůře jsou pak na tom, jak se ostatně dalo očekávat, ti, kteří podepsali. Bez ohledu na to, co bylo v petici psáno (především upozorňovala na nevhodné chování ředitele vůči zaměstnancům na zkouškách a zneužití pravomocí při sjednávání obchodních zakázek) jsou dnes její signatáři označování jako ti, kdo zařídili odvolání ředitele.
Pokud se ještě před rokem dalo s klidným svědomím prohlásit, že proti manýrům bývalého pana ředitele stálo 90% všech umělců NDM, dnes je procento přesně opačné. Hrdinové hrdinně otočili a věrni svým názorům zůstali snad už jen ti podepsaní a to ještě jen někteří z nich.
Dnešním událostem se historie až tragikomicky podobá. Stejně jako tenkrát se divadlo vzbouřilo, stejně jako tenkrát se pokusilo odvolat ředitele, stejně jako tenkrát se pak umělci rozdělili na dva tábory, z nichž ten druhý, vzpurný nakonec divadlo opustil. Bude se historie opakovat i tentokrát?
Alespoň prozatím se zdá, že ne. Minimálně jedno je jiné než minule. Ředitel byl skutečně odvolán a jeho návrat nehrozí. Nebo že by opět špatně?
V poměrech, do kterých se každý z nás narodil, není, zdá se, nic nemožné a tak se i naši umělci nakonec dočkali svého Absurdistánu. Nedávno jim bylo oznámeno, že bude letos znova uvedeno představení Rigoletta a to včetně původní režie. Tedy pod vedením odvolaného ředitele.
Jen pro zdůraznění a podtržení všech absurdit… Signatáři petice žádali primárně jedinou věc, a to aby se ředitel věnoval svému ředitelování, které mu šlo od ruky, a nezasahoval do režií, při kterých urážel a spílal umělcům, až se hory zelenaly. To na kolik se jim podařilo dosáhnout svého, posuďte sami.
Atmosféra v divadle musí být v současnosti humorná. K strachu z budoucnosti a možného propouštění pod novým ředitelem, se přidává vzájemná nevraživost dvou skupin s rozdílnými názory na odvolání původního ředitele a to vše je završeno jeho znovuzjevením se na scéně.
Ukázku původní tvorby odvolaného ředitele přikládám níže a umělcům přeji na zkouškách v nadcházející sezóně mnoho zábavy.
„ Víš, co je to sex? Takhle se honí? Kur-píp-! Kdy sis naposledy honil?“
„ Kur-píp-, strč si ty ruce do prd-píp-,kok-píp- a nehraj mi tady tu zkr-píp- činohru!“
„Mrd-píp- to po něm, miř mu na hlavu, ať se mu mozek rozesere po celém jevišti.“
„Drž hubu nebo Ti urvu nohu, budu Tě honit po divadle a kopat Tě s ní do prd-píp-!“
„Strč jí ten jazyk do huby, jinak nebudeš pracovat v divadle.“
„Nastrč mu pořádně tu kozu, ať může slízat tu šlehačku!“
„Vytáhni si to hovno z ři-píp- a nestůj tu jak buz-píp-.“
„Roztáhni pořádně ty nohy, ať vidím tu Tvoji pi-píp-!“
