Období 1990 – 2000 bylo nejúspěšnějším obdobím českých dějin od roku 1800. Věřili jsme v demokracii a nemohli jsme se jí nasytit. Měli jsme vlastně kapitalismus s plnou zaměstnaností a neustálým růstem životní úrovně. Vláda hospodařila s přebytkem. Bylo to období neuvěřitelného rozkvětu kultury a období nejrychlejšího zlepšení životního prostředí v celé naší historii. Ta doba už je bohužel pryč.
A to všechno bez dotací, s minimem regulací a díky tomu, že většina populace pořádně pracovala a lidé věřili ve správnost právě nastolené cesty k demokracii. A víra jak známo dokáže i hory přenášet. Kam se dnes ta víra a nadšení poděly? Naproti tomu to co dnes zažíváme, je obdoba normalizace z let 1970-72. Víra v politický systém se zhroutila, moc přebírá mesiáš a charismatický vůdce, vládne nekontrolovaná byrokracie. Andrej Babiš je určitou obdobou Gustáva Husáka. Stal se dalším falešným mesiášem v řadě a je jen otázkou času, kdy vyprchá účinek jeho slibů a lidé se od něho (pokolikáté už!) odvrátí. Za jak dlouho většina pochopí, že ve skutečnosti nenabízí on ani jeho hnutí žádný program? Důsledky ztráty víry v budoucnost byly ovšem tragické. Pro naši současnost je typické klima rozčarování a „blbé nálady“. Demokratická státní správa zbyrokratizovala a stala se spíše nepřítelem člověka, kterému by měla sloužit. Školský a sociální systém začal vytvářet nezaměstnané a profesionální flákače. Oproti devadesátým létům ubylo i svobody. Svobodná média dnes připomínají pouliční bulvár popřípadě roztleskávačku NATO. Právo se dnes stalo drahým a samoúčelným škůdcem člověka a jednou z jeho největších životních komplikací. Bezdomovectví narostlo tisícinásobně. Porodnost poklesla značně pod úroveň nutnou pro pouhé zachování populace. A lidé uvěřili mesiášům typu pana Babiše. Žije se nám méně svobodně. Pro pár pražských kavárenských „volíme Karla“ svoboda možná vzrostla, ale z pohledu normálního člověka je tomu naopak. Nemůžete dát facku dítěti, aniž byste riskoval, že vám jej odeberou. Nemůžete vyslovit slovo „buzerant“, aniž byste riskoval, že přijdete o práci. Brzy si nebudete smět zapálit u piva cigaretu, ani když vám to hospodský dovolí. Naproti tomu stoupla životní úroveň. I člověk, který dnes bere méně než průměrnou mzdu, si za svůj výdělek může koupit mnohem víc než před rokem 1989. Tenhle nárůst životní úrovně je ale vykoupen nejistotou. Pokud přijdete o práci, můžete bez ní zůstat i několik let. To už je velmi vysoké riziko, že ztratíte návyky, začnete mít problémy s alkoholem, dost možná se vám i rozpadne rodina. Prohloubily se některé jevy sociální patologie od vysoké nezaměstnanosti, která podstatně převyšuje oficiální čísla nezahrnující lidi, kteří se o práci neucházejí a také ty, které vypadly z evidence aniž by získaly zaměstnání. Není to zdaleka jen proto, že lidé využívají příležitostí, které dříve neměli. Je to daleko víc proto, že mít děti s sebou nese riziko chudoby. Smysl demokracie jako vlády lidí prostřednictvím svých volených zástupců se víceméně vytratil. Voleným zástupcům je totiž seshora předepisováno jak se mají vyjadřovat, aby loajálně demonstrovali podporu skrytým i otevřeným výbojům „Euroatlantické civilizace“ končících zpravidla zhroucenými regiony či rovnou celými státy a hromadami mrtvol. Zato se při nich prodá hodně zbraní, munice a zbrojařské koncerny si tak mohou připisovat zisky. Ve vnitřní politice je jim zase finančnickými oligarchiemi diktováno, jaké reformy je nutno provádět aby se líbily finančníkům. Samozřejmě že nejvíce je zpravidla nutno šetřit na těch, kteří je k výkonu jejich mandátu zvolili a kteří by měli být základem celého systému-tedy na občanech. České právo je v katastrofálním stavu a trpí neuvěřitelnou přebujelostí. Právo a jeho dodržování by mělo zvyšovat fitness společnosti a jedinců, kteří tuto společnost tvoří. Dnes je ale právo jednou z největších životních komplikací. Právní systém zhoršuje postavení člověka, brání mu v rozvoji a jeho aktivitách. Přínosy, které právo člověku přináší, jsou nepoměrně menší než nevýhody. Navíc jsou s udržováním právního řádu spojeny grandiózní náklady – a to jak na státní úrovni, tedy úrovni tvůrce práva, tak na úrovni občanů. Právo jako nepřítel – to je místo, kam jsme to za pětadvacet let dopracovali... Předlistopadový režim byl ostře zaměřený proti náboženství a tradičním maloměšťáckým hodnotám. Jedinou víru kterou připouštěl byla víra v něj samotný. Je ale dějinným paradoxem, že kupodivu generoval kvalitnější lidi než dnes.Samostatnější, poctivější, pracovitější s vírou v budoucnost a sebe sama. Tito nadšení „budovatelé demokracie“ stáli za úspěchy devadesátých let minulého století. Znamená to tedy, že by se měl vrátit předlistopadový režim? To v žádném případě. Jen by to chtělo vytvořit systém, který produkuje hrdé a optimistické lidi věřící sami sobě a svým schopnostem. Nikoli spekulanty, nezaměstnané a bezdomovce. A taky vrátit lidem nadšení a víru v dobrou věc. Ztráta víry v budoucnost je totiž to nejhorší co se může stát a nemůže přinést žádnému systému nikdy nic dobrého. Zdroje: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Pravicovy-sociolog-Gottwald-a-knize-by-si-mohli-podat-ruce-Havel-pohrdal-pracujicimi-Za-Husaka-vyrustali-kvalitnejsi-lide-nas-system-vytvari-flakace-337202 http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Havel-byl-maskot-a-loutka-darebaku-Putin-se-chova-odpovedne-a-Babis-je-falesny-mesias-Exministr-David-promluvil-343644 http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Advokatka-Samkova-Ti-co-pustili-moc-v-roce-1989-si-ji-dnes-berou-zpet-Ruku-bych-si-urazila-ze-jsem-hlasovala-pro-Klausovu-privatizaci-343577 http://www.mediar.cz/jana-hermankova-jako-provozni-reditelka-babisova-vydavatelstvi-agf-media-konci/ http://www.novinky.cz/domaci/260984-nejlepsi-byla-90-leta-mysli-si-cesi.html
