Díky, pane guvernére

Tak nám koruna po mnoha měsících neustálého posilování změnila dráhu a vydala se směrem dolů, nebo nahoru, záleží, jak se na to díváte. Impulsem bylo guvernérské „ty, ty, ty, koruno, běda jestli budeš ještě posilovat, tak snížíme úrokové sazby.“ Proč to pan guvernér ČNB Tůma udělal, mi není příliš jasné.

Úkolem měnové politiky dle naší ústavy je péče o stabilitu cenové hladiny. Je to její vrcholový cíl. Podpora ekonomického růstu je až druhořadá a měla by se dít až ve chvíli, kdy je cenová hladina stabilní. Česká ekonomika je co do ekonomického růstu v několik let nevídané kondici, podpora z pozice měnové politiky tedy není na místě. Pokud jde o cenovou stabilitu, jsme na tom také nevídaně. Tentokrát ale ve špatném slova smyslu, protože ceny letos vzrostly nejvíce za posledních cca 10 let. Pro měnovou politiku to tedy znamená, že by úrokové sazby měly spíše vzrůst. Guvernér ČNB však pohrozil, že sazby sníží.

Argumentem pro snížení sazeb je snaha oslabit korunu. Proč by ale ČNB měla korunu oslabovat? Silná koruna jednoznačně tlumí inflační tlaky, především s ohledem na růst dolarové ceny ropy. Silná koruna je tedy přínosem pro spotřebitele. V létě, kdy je čas dovolených, to platí dvojnásob – v zahraničí jsme všichni bohatší při kurzu 23 korun za euro než při kurzu 24 a vyšším. Ano, jistě, exportérům posilující koruna snižuje tržby. Dopad na jejich zisky je diskutabilní, protože některé vstupy nakupují v zahraničí, a tedy levněji než při slabší koruně.

Krok pana guvernéra si lze vysvětlit několika způsoby. 1) podlehl tlaku exportérů, 2) kašle na spotřebitele, 3) nakoupil zahraniční měnu a na konverzi zpět do koruny vydělá jen když koruna výrazně oslabí. Platí-li 1) a 2), pak ČNB není až tak nezávislá instituce, jak by měla být. Bod 3) je myšlen s nadsázkou, nemyslím si, že zrovna guvernér ČNB má zapotřebí spekulovat na změny kurzu.

Jednoznačným faktem však zůstává, že posilující koruna někomu škodí, jinému prospívá. To je stejné jako s inflací. Domnívám se, že neexistuje racionální důvod k tomu, aby ČNB ad hoc zasahovala do vývoje kurzu koruny vůči jiným měnám. Jednou už jsme měli možnost zažít boj ČNB se spekulanty. Byl to boj neúspěšný a vše vyřešilo až uvolnění kurzu, který je již 11 let téměř výlučně ponechán na tržních silách. Proč tedy právě dnes tak necitlivě do devizového trhu zasahovat?