Být dědečkem
Jak to, že se odpouští? Platí snad na ně jiné zákony? Těžko říci, snad ano. Kdo sám dědečky jako já osobně nepoznal - bohužel příliš brzo opustili pozemský svět - má možná právo tomu věřit. Neubrání se pokušení si instituci dědečků idealizovat a dělat z osoby mužského prarodiče bytost téměř pohádkovou. Nu, to je přece ten, kdo zná odpověď na všechny otázky a se vším si dokáže poradit. Kdybych býval měl v dětství někoho takového po boku!
Stát se dědečkem, to jde docela snadno. Život to jaksi zařídí. Najednou je tu postýlka a z ní se ozývá vrnění nebo pláč. Leč být dědečkem doopravdy, to je vskutku proces, snad lze tvrdit že permanentní. Asi to má různé počátky. U mne to přišlo náhle jedné noci. Jak to bývá, ten paleček se občas ocital na skok v prarodičovské péči.
Tenkrát ta noc nebyla klidná. Něco kloučka vyděsilo a přišel pláč a nářek. Kolem druhé v noci se špatně vstává. Copak, broučku, co tě trápí? Zprvu nic nepomáhá. A tak to zkouším po mateřsku. Beru to ptáče do náruči a pokouším se něco mile pobrukovat. S tím klubkem v rukách usedám a přitisknu ho k sobě. V pokoji je chladno, ale z tělíčka vyzařuje teploučko. Rychlý tep srdíčka, sem tam nějaký vzlyk, a pak z čista jasna jemné pochrupávání.
Chlapec usnul a ve světě zavládl božský mír. Byl rozkošný, snil rajské sny, které se odrážely na jeho rtech jako lehký usměv. Snad mu šeptal do ouška něco hezkého sám pánbůh. Byl obrazem toho, co nazýváme slabým a požehnaným, byl božským neviňátkem.
V mém náručí pak setrvá až skoro do svítání. A když ho pak vkládám zpět do postýlky, je ze mne jiná bytost. Milující dědeček. Nad ztichlou kolébkou osvícený soucitem a rozrušený uvědoměním závazku.
V každém dítěti prý dřímá malý Mozart, četl jsem něco takového kdysi v „Zemi lidí“ francouzského spisovatele Saint-Exupéryho. Usne génius do ztracena nebo ho přehluší kazisvět? V každém z těch malých přece dřímá andílek i loupežník. Dědečkům nemůže být lhostejné, co dostane větší šanci převážit.
Při té vzpomínce se mi vybavuje poučná zápletka z historickém románu „Devadesát tři“. Kniha vypráví o dramatickém roku francouzské revoluce a napsal ho v 19. století Victor Hugo, francouzský romanopisec a citlivý pozorovatel dětské duše.
Tři malí sourozenci, jaksi mimoděcí hrdinové románu, se ocitají zavřeni do zámecké knihovny. Mají posloužit jako rukojmí jedné straně panující občanské války. Dětem hrozí, že skončí spáleny na popel spolu s knihami. Bezbranná stvoření, nepoučená neviňátka mezi kulturními poklady na pozadí bezcitného soupeření nenávistí. O knihách, o kultuře vůbec, samozřejmě nic nevědí, zrodily se sice do ní, ale nikoliv s ní, a podle toho se chovají. Bezprostředně, živelně, dětsky.
Chodí mezi regály knih a zrak jim padne, jak jinak, na to nejskvostnější, co tam uvidí. Vzácný rukopis o životě a umučení svatého Bartoloměje. Kniha s mnoha vyobrazením. Když jedno z mrňat vytrhne první stránku, chtějí i ostatní dvě konat obdobně. První přetržená stránka je jako první kapka krve. Rozhodne o dalším krve prolévání a dalším knihy ničení.
Tři loupeživí andílci se vrhají na bezbranného evangelika Bartoloměje. Knihovnou kráčí zkáza. Zmařit dějiny, legendy, vědu, rozkouskovat celé náboženství, se může zdát být prací tak akorát pro obry. Leč zvládnou to nakonec i tři malé děti. Z vzácné knihy zbude jen rozlomená vazba. Je k ničemu, jen ji nakopnout. A křesťanský mučedník, umučený v roce 49 křesťanského letopočtu, hyne podruhé.
Rozehrát příběh, který by nezamířil k moralitě, nebývalo zvykem autora v 19. století. V každém člověku, bez ohledu na věk, dříme záliba v pustošení, v ničení. K dětem patří nevinnost. O to více padá vina na otce a dědy posedlé pustošením a nechávající děti na pospas neméně ničivé bezprostřednosti a nevědomí. Když se jeví, že vše pozbylo jakýkoliv smysl, stává se hrozba zkázy dětí tím, co podá záchranný kruh v krví topícímu se lidskému soucitu.
Dětská postýlka, ať už z ní vyzařuje tichounce nebeský klid, nebo z ní vycházející pláč a křik pokoušejí naší trpělivost a sebeovládání, představuje svatyni lidskosti. Ožívá soucit a připomíná úkol nedat zplanět buňkám, které vyživují kulturu člověka. A kvůli obojímu stojí za to alespoň se pokusit být včas opravdovým dědečkem.
Zdeněk Müller
Poučení z „arabského jara“
Před třemi roky zahájilo Túnisko vlnu protestů v arabském světě. Následovaly ho zprvu Egypt, poté Libye, Jemen, Bahrajn a nakonec Sýrie. Zařadily se do proudu hnutí „arabského jara“. Toto pojmenování se ustálilo jako výraz touhy po důstojném životě a svobodě. Probudila se v arabských národech po dlouhá desetiletí vystavených libovůli a brutalitě autoritativních a zkorupovaných vůdců a jejich režimů.
Zdeněk Müller
Když čert uvízne v detailu
Výbuch v areálu pražského zastupitelství Palestinské samosprávy byl velmi pravděpodobně dílem nešťastné náhody. Leč v samotném případu se odrazily jisté rysy arabsko-muslimské reality.
Zdeněk Müller
Úvaha vánoční
Za pár dnů odzvoní štědrovečení noc konec předvánočnímu očekávání a spustí veselé hodování. Nevím, zda v té noci každý uslyší, jak „hlas zvonů táhne nad závějí“ a jak „všechny struny v srdci znějí, neb mladost se jich dotýká“, řečeno s Jaroslavem Vrchlickým. Leč jedno vím zcela určitě. Vnímání Vánoce se mění, jako se měníme my a zvyklosti společenství, v nichž žijeme.
Zdeněk Müller
Radosti a strasti lidskoprávní civilizace
Touha mít demokracii už nalezla živnou půdu i mezi muslimy, jak prokázala vlna „arabského jara“. Vzdor tomu nepřestává být islám ze všech kultur mimo okruh západního světa nejdůraznějším odpůrcem západní demokracie a s ní spojené koncepce lidských práv. Neřekl bych, že chce Západ zničit. Má jen jinou představu o lidském údělu. Povinnosti člověka vůči Bohu a víře staví nad individuální lidská práva. Z tohoto úhlu kritizuje západní humanismus a atakuje slabiny lidskoprávního modernismu.
Zdeněk Müller
Noviny dělají novináři
Celosvětová komunikační síť, zkratkou web, nenahrazuje papír. Jen se k němu přidává, jako se televize svého času přidala k rádiu a telefón k telegrafu.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci kývli na zákaz prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...
Byty za peníze z korupce. Vyšetřování na Ukrajině ukázalo na nemovitosti v Praze
Premium V tuzemské bezpečnostní komunitě se už dlouho spekuluje o tom, že část milionů z korupce kolem...
Status umělce nemá nic společného se socialismem, hájí se ministr Baxa
Vysíláme Vládou prošla novela zákona, která přichází s novým pojmem: status umělce. V Rozstřelu o návrhu...
Muž násilím vnikl do školy v Litvínově. Policie ho našla v obchodě, kde kradl
Několik policejních hlídek včetně psovoda a speciální pořádkové jednotky zasahuje u gymnázia v...
Prodej zahrady 1 720 m2, Slavkov u Brna
Slavkov u Brna, okres Vyškov
2 635 343 Kč
- Počet článků 263
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2517x