Ovlivňuje lidské chování svobodná vůle, rozum, nebo co vlastně?

V současné době se nejen u nás, ale i ve světě diskutuje nad pozorováním vysokoškolského učitele Jaroslava Flegra, který se ve své práci věnuje výskytu toxoplasmy u lidí a ovlivňování jejich psychiky tímto parazitem. Toxoplasmu gondii přenáší koťata svým trusem a močí. Tento parazit údajně ovlivňuje nejen chování myší tak, že se stanou snadnou obětí kočky, ale způsobuje i určité psychické změny u člověka. Člověk se, stručně řečeno, stává méně odpovědným. Obavy lidí z takového výkladu jsou značné. Člověk by tak přicházel o svoji svobodnou vůli, o níž se lidé domnívají, že určuje jejich chování.

V detoxikační medicíně však pozorujeme jevy, které jsou daleko za hranicemi těchto poznatků. Lidská vůle a rozhodování podle rozumu je skutečnou iluzí. Nejenže je lidský mozek vybaven emocionálními programy, jež se přenášejí do jeho nervového systému od předků. Ale mnoho lidí v průběhu svého života, zvláště v dětství a pubertě, vybavuje mozek dalšími a dalšími programy, které často působí ve smyslu počítačových virů. Narušují tedy optimální program, podle kterého by se člověk měl chovat, jednat, podle kterého by měl pociťovat štěstí ze svého života. Extrémní případy této poruchy vidíme u poživačů psychoaktivních drog.

Emoce určují chování i pocity lidí a v době informačního rozmachu si dovedeme představit, že naprogramovaný mozek určuje chování i myšlení lidí daleko více než jejich svobodná vůle. Rovněž životní prostředí přinášející do lidského organismu řadu toxických kovů, které mají často velice silnou elektrickou vodivost, způsobuje, že zkraty mezi jednotlivými buňkami, jež můžeme chápat jako minielektrárny i miniakumulátory, více určují směr našeho jednání než náš rozum. Výbuchy vzteku, agresivity, záchvaty panické úzkosti, neklid, nesoustředěnost, to jsou všechno důsledky přítomnosti vodivých kovů v našem mozku.

Mykotoxiny neboli plísňové toxiny, ale i lidmi vyrobené chemikálie určují zase další problémy a my se podivujeme nad vzrůstajícím počtem hyperaktivních, nesoustředěných, agresivních dětí a nakonec i depresivních dospělých a podivínského, atypického chování. V neposlední řadě se v našem mozku vyskytuje řada dalších mikrobiálních ložisek, které nemusí být představovány celými mikroorganismy, ale jejich fragmenty DNA (nositel dědičnosti). EB virus, Borrelia burgdorferi, virus meningoencefalitidy, atd. jsou jenom někteří zástupci mikrobiálního světa, kteří způsobují únavu (CFS), nebo poruchy paměti, chování, depresivitu a jiné patologické psychické stavy, které ovlivňují naše prožívání a chování.

Souhrnem lze říci, že člověk jen zdánlivě určuje směr svého života rozumem a svobodnou vůlí. Řada vlivů, o kterých jsem se stručně zmínil, je silnější, než si představujeme a jejich podíl na našem životě je výraznější, než jsme ochotni připustit. Toxoplasma je jen střípkem ve škále toxinů, jež ovlivňují náš život prostřednictvím manipulace s naším mozkem.