Vstupní brána do města zařazeného mezi památky Unesco tak trochu naruby. O stavu a vzhledu našich nádražích bylo napsáno už bezpočet článků, příspěvků a kritik. Tady je malý příběh jednoho z nich.
Jako obyvateli Kutné Hory a velkému fandovi železnice mi není lhostejný stav našich nádraží, především pak toho našeho. Služeb českých drah dosti často využívám a tak jsem se pokusil o jednu z možností, která se nabízela a mohla by vést ke zlepšení k prospěchu všech cestujících.
Kutnohorské hlavní nádraží je především pro zahraniční turisty takovou vstupní branou do Kutné Hory, velmi navštěvovaným městem pro své významné historické památky. Obzvlášť poté, když bylo zařazeno mezi památky UNESCO.
Mnozí využívají železnici pro velmi výhodné spojení především z Prahy. Pražské hlavní nádraží prošlo nedávnou rekonstrukcí a zařadilo se tak mezi moderní dopravní evropská centra. Po příjezdu za památkami si však po srovnání musí všichni návštěvníci připadat jako v jiříkově vidění. Na propagaci byly použity i peníze z evropských fondů, příjezdové silnice plné bilbordů vítající a zvoucí návštěvníky, různé brožury a prospekty. Tam kde by to bylo ale potřeba nejvíce se už nedostalo. A to na zlepšení stavu kutnohorského nádraží, především pro potřeby zahraničních návštěvníků.
Detaily je zbytečné popisovat, každý ať si udělá obrázek sám při návštěvě.
Přestože se vedla v minulosti mnohá jednání města a dráhy, většinou neskončila zlepšením ku prospěchu kultury cestování a služeb.
Napsal jsem tedy dopis s námětem a inspirací, nikoliv jako kritiku či stížnost panu Fejkovi, teď už bývalému ombudsmanovi českých drah. Ten jediný by mohl trošku přitlačit na pilu jak na vedení ČD, ale i města.
A najednou se opravdu začaly dít věci.
Krajské centrum osobní dopravy začalo zjištovat stav věci. Díky tomu upravilo dobu otevření prostor pro cestující, která byla doposud nevyhovující.
Shodou okolností bylo otevřeno informační centrum, které tu mělo být už mnohem dřív. Sice malá místnůstka, ale skvělé plnící požadavky cizinců o informace, rady apod. Samozřejmě s obsluhou perfektně mluvící anglicky. Zahraniční cestující byli dopusud vydáni na pospas svému tápání a špatné orientaci.
Najednou se začínají hledat cesty ke zlepšení. Byly přislíbeny informační tabule, ukazatele, piktogramy apod. Vše je většinou otázkou peněz, ale na toto by se měly nějaké určitě najít. I město projevuje zájem o řešení. Možná se i časem vyřeší parkování v okolí nádraží, které je již kritické a působí každodenní problémy autobusům MHD. Doposud prakticky nic nešlo, teď se konečně něco děje.
Skutečnosti uvedené v písemné odpovědí, kterou jsem od bývalého ombudsmana obdržel, sice nejsou zas tak úplně přesné, ale jsem rád, že v zájmu všech se třeba konečně začíná blýskat na lepší časy!
Jestli to byl přímý důsledek zásahu vyšší moci, nebo pouhá souhra náhod, to nám všem ukáže čas.
