Lesbická sousedka ve vietnamských spoďárách zní jako začátek německýho vtipu, ale v tom vedru by se tomu asi ani skopčáci nesmáli.
Tak máme prázdniny. Na trampolíně i na hřišti paráda. Cestou z houpaček domů jsme domluvily s berunkou hlídání pro psa, až pojedeme na dovolenou. Velitel proti tomu kupodivu nic neměl. Berunka se chystá s velitelem strávit první prázdninovou noc ve stanu na zahradě. Dávám tomu tak půl hodiny, snad stihnu aspoň vyžehlit prádlo, než přitáhnou zpátky, minimálně jeden s řevem. To mi připomnělo, jak to bylo dneska v práci dojemný, když jsem odcházela na dovolenou. Loučili se se mnou, jak kdybych je opouštěla navždy. Šéf mi poslal fotku kocourka, co vyfotil v Chorvatsku, na rozloučenou, můj přímý nadřízený mi poslal i vzdušný polibek na parkoviště, bylo to srdcervoucí, fakt nevím, jak je budu jednou opouštět doopravdy a na pořád, já tam snad budu smrdět navěky, člověk by i chvilku věřil, že jim budu chybět.
První letní nocování za náma – neuvěřitelný. Berunka tam spala s velitelem fakt až do rána do pěti hodin, kdy je údajně vzbudili sousedovi psi. Přiběhla hrdě a zvesela a už nechtěla zamhouřit oka, tak do večerdy asi nevydrží. Ale byla jsem fakt překvapená, že to zvládli. Na koupališti pohoda, přijeli jsme tam i se spoluškolkovníkem v devět ráno, zjistili, že otevřeno je sice od osmi, ale jen pro ty, co mají čipy, pokladní pro ostatní veřejnost přichází až v deset hodin. Tak jsme vyrazili do města na zmrzku, já si koupila u vietnamců úža spoďáry, kus za třicet korun, evidentně ruční práce, co vám mám povídat. Zítra tam musím přibrzdit ještě pro plavky, páčto jsem teď, jak jsem je dávala sušit na šňůru, zjistila, že přes ně vidím stejně dobře jako přes moje černé sluneční brýle. Nějak mi přes zimu v té skříni prořídly. Až jsem se začervenala, když jsem si představila, jak se museli červenat ostatní na koupališti za mými zády, níž se ani neodvažuji pomyslet, hrůza. Zítra jedeme ráno ještě do velkého města, potřebujeme nakoupit na víkend a něco s sebou na tu dovolenou, tak možná koupím plavky tam, uvidíme. Na Slovensko jedeme v neděli, cestou mám v plánu dinopark, pak budeme na ranči a zbytek v aquaparku. Ve středu se vracíme, tak to snad zvládneme bez úhony. Teď tady byl chůva pro psa, nervózní chudák, aby něco nepokazil. Velitel ho nevraživě sledoval z křesla, dala jsem mu klíče a instrukce, bere tu velitelovu potvoru v pondělí na prázdniny k nim a uvidí se, jak se snese s jeho psem. Dneska tady pršelo jako o život asi půl hodiny. Kamarádka mi volala, když jsme byly na koupališti, jestli bysme místo soboty nemohly přijít popřát její starší dceři k narozkám dneska. Berunka se samozřejmě mohla picnout radostí, tak jsme jely o něco dřív domů. Dorazily jsme tam, u vrat jsme se srazily s tou mladší dcerunkou, co za sebou táhla další dva nasraný fakany a všichni si brumlali, že se jako teď nemůžou koupat v bazénu, protože jde návštěva – jako my. Berunce spadla brada, že jí kamarádka odchází, ta starší s ní byla asi půl hodiny v bazénu, pak začala házet taky otravný ksichty. Naštěstí naše děcko přes vodu nic nevnímá, takže se ráchala sama i v bouřce, nadšená a veselá. Pak se vrátili ti tři čumáci, docela se ochladilo, tak jsme šly, no že by to byla velká zábava, nemůžu říct.
Sestra má taky náladu pod psa, ale tam je to klasika. Čeká návštěvu mého švagra, ona je nezvala, tak tomu odpovídá i její rozpoložení: „Uklízím pracovnu pro návštěvu, ale je to děs, co mi nespadne z ruky náhodou, s tím třísknu schválně. Méně odvážné sousedky si troufají na chodbu jen ve skupinách a včera se mě přišly dokonce pro jistotu zeptat, jestli se zlobím na ně.
Ale taneční mi kupodivu zvedlo trochu náladu, hlavně v kombinaci se třemi sklenicemi vína.
Šla s náma i Birgit, naše lesbická sousedka. Zase se jednou rozešla s tou svojí vdanou milenkou, ale tentokrát FAKT doopravdy navždy.
Ze slušnosti jsem se zeptala, jak to jako probíhalo. Říkala, že nám nechce kazit večer, protože je to příběh tak smutný a románový, že budeme zaručeně brečet. Tak přijde asi dneska. Doteď prý brečel každý a každý to chce slyšet ještě jednou. Já se na to fakt …. !!!“ Konec dost výstižného citátu.
Jinak vedro tady děsný, ale trávíme to na koupališti, tak pohoda. Berunka je nadšená, že jsme jak staří hněďoši. Včera jsme tam chytly po obědě bouřku, tak se koupák rychle vylidnil, ale berunka prohlásila, že jsme drsňáci, tak jsme to s pár dalšíma drsňákama přečkaly v teplé vodě a po dvaceti minutách už bylo zase hezky. Teď je berunka v našem nafukovacím pirátském centru, je pařák, tak jsme ho vyčistily a napouští si tam hadicí čerstvou chladnou vodu, už asi dvě hodiny a zatím tam pořád žádnou nemá. Ale umyla sebe, židle, boty, slunečník,.... Velitel tady má svého starého kumpána ze základky, jel mu ve dvě hodiny naproti k vlaku, ale zasekli se v hospodě, tak přišli před chvilkou. Kumpán si vzal moje kolo a jel na nádraží čekat na historický parní vláček, protože to prostě musí vidět. Pak mají sraz v druhé hospodě, ale vypadal celkem v pohodě, ani na tom byciklu moc nešněroval, tak snad dorazí v pořádku. Obvyklá vesnická romantika, víc chčestí už bych asi neunesla.
........
