Pes byl nějaký mladý janek, ne a ne se trefit. Sestra znechuceně líčila, že měla poprvé A NAPOSLEDY v životě psí přirození v ruce.
Přijela nás navštívit opět moje sestra a vylíčit zážitky z oplodňovacího odpoledne. Rozhodla se totiž své fence dopřát štěňata, tak měly na návštěvě ženicha, ale odvázaná z toho nebyla ani jedna. Pes byl nějaký mladý janek, ne a ne se trefit. Sestra znechuceně líčila, že měla poprvé A NAPOSLEDY v životě psí přirození v ruce, bylo to potupný, všichni byli červení jak jahody, postříkaní od hlavy k patě, trvalo to čtyři hodiny a už o tom nechce nikdy ani slyšet. Tak snad se aspoň zadařilo a se štěňátkama to vyjde, uvidíme.
Už přišel golfáček, je super, brázdíme si městem křížem krážem, tempo určuju já, berunka spokojeně pospává, je to pohoda. Berunka navíc dostala od velitele k svátku svou první kytici slunečnic, taky rajcovní šátek na jaro, pár punčocháček s rozkrokem proklatě nízko, nějaké knihy, no krasavice inteligentní.
Dneska mi volala má drahá sestra, hrozně brečela, tak mě dost vyděsila, lekla jsem se, že se jí něco stalo, ale kdež: „My jdem z ultrazvukůůůů, malá je těhotnááááá, máme i fotkůůůů..!“ Jestli to není jasný, tak mluvila o té své fence. Takovejch opiček jsem fakt nedělala ani já se svým těhotenstvím. Ještěže ta fifi malá rozmazlená čeká jen jedno, aspoň podle ultrazvuku, ale i tak to jistě bude pěkně komplikovaný porod.
Vyrazily jsme s berunkou do velkého města na nákupy. Byla jsem se podívat v HaM, původně fakt jen podívat, ale nějak jsem to neuřídila a koupila berunce jedny riflové šatičky, jedny manšestrové, pletenou vestičku a úžasné plavky v celku, růžové s páskem a sukýnkou, no rajc neskutečný. Doma jsme dělaly módní přehlídku, berunka byla v dobrém rozmaru, tak pózovala jak profesionální modelka s profi mírama 40-40-40. Když ale došlo na zkoušení plavek, tak se zatvářila, že toho má dost a že se na to může tak akorát vy… a taky to hned udělala. Takže plavky fičely do pračky, beruška do vany a bylo po přehlídce.
Měly jsme sraz se sestrou ve městě, ale měla těžkou pracovní krizi, hotelový průmysl, ve kterém se momentálně zmítá, asi není to pravé ořechové. Nějak to na ni dolehlo a chce si najít novou práci hned teď okamžitě a střelhbitě, takže většinu času buď telefonovala do práce, nebo brečela. Pak si dala dva panáky na uklidněnou a sdělila mi, že má na parkovišti auto, ale že je to pohoda, protože kdyby si ty panáky nedala, tak stejně nemůže vzteky řídit, tak pojede raději městskou hromadnou s ostatními nešťastníky. Ukazovala mi ale hrdě psí fotku z ultrazvuku, asi jsem se netvářila dost nadšeně, protože mě utřela, že je to úplně stejná fotka, jako jsem měla já, a že jsem se taky nezmohla na víc než na jedno dítě. Prostě nálada pod psa, snad jí bude brzo líp.
Berunce jsem dneska uvařila kaši, ale mělo to stejný úspěch jako předešlý šlichty, musím jí dát do každé ruky lžičku a vyčíhnout okamžik, kdy si zrovna jednu cpe do pusy a vzniklou mezerou jí tam nacpat, co potřebuju já. Jediný, co je ochotná jíst, kromě mateřského mléka, jsou vlhčený ubrousky, tak nevím. Ale zatím nevypadá, že by jí něco scházelo, tak snad se rozparádí časem. Dneska jak u vytržení sledovala kuřecí kolotoč v mikrovlnce, tak už je množná trochu zvědavá a začne brzo ochutnávat. A možná je taky jenom po tatínkovi, protože kuřecí kolotoč v troubě je i jeho oblíbený pořad a nad mým kuchařským uměním se ofrňuje úplně stejně, když má zrovna ofrňovací náladu, což bývá docela často.
...............
