Tak jsem se vybičovala k nadtěhotenským výkonům. Všechno mě bolí a ač mám díky rostoucímu břichu o jeden opěrný bod v kleče navíc, jsem z toho pěkně zmožená.
Tak jsem se vybičovala k nadtěhotenským výkonům. Vymalovala jsem pracovnu a natřela tam i starou podlahu, ale bordel, co jsem při tom nadělala v ostatních místnostech v zápalu boje, uklidím, až naprší a uschne. Všechno mě bolí a ač mám díky rostoucímu břichu o jeden opěrný bod v kleče navíc, jsem z toho pěkně zmožená.
Venku je naprosto nádherně, od rána řvou ptáci, všude lítají včely. Dneska máme prací den, tak věším prádlo na zahradě na sluníčku, je to romantika venkovská. Větší pes chce pomáhat a podává z košíku kolíčky na prádlo, ale většina z nich se díky jeho silné slintací nátuře nedá použít, tak se ho snažím trochu krotit, ale marně. Menšího psa kolíčky na prádlo nezajímají, ten má jako každý rok jiné starosti, ty jarní, takže jezdí zadkem sem tam po betoně, po trávě, po hlíně, prostě experimentuje s různými povrchy a pohoršuje kolemjdoucí.
Jdu prolistovat kuchařky a chytré knihy a vymyslet něco originálního na velikonoční výzdobu.
Velikonoční přípravy a předoslavy a procházky byly docela intenzivní, tak jsem se k psaní nějak nedostala nebo se mi jen nechtělo, ani nevím. Ale samotné velikonoce jsme přežili celkem v pohodě. Velitel na to, co vypil, se ani moc nepředváděl. Ráno jsme odbyli spousty vesnických dětiček, rozdali spousty vajíček a odpoledne přišli známí, tak už jsme jen relaxovali, někteří u velikonočního vaječného likéru, já se sklenicí malinové limonády, na prohřáté zahradě.
Poslouchala jsem den před tím rozhlasový pořad, kde vystupovala vtipná doktorka XY, hrozná feministka a zarytá odpůrkyně tohoto svátku a brojila proti velikonocím. Říkala, že v obchodech už dávno neprodávají pomlázky, ale vyložené kyje a muži jsou pořád brutálnější a někdy se stane, že ten muž, posilněn čokoládovými velikonočními vejci plněnými rumem, bije a bije a bije a najednou ta žena je mrtvá! Redaktor jí na to argumentoval, že muži asi spoléhají na to, že je to den z mrtvých vstání, ale moc to nezabralo a její rozhořčení nebralo konce.
Náš velitel se naštěstí oháněl jen rybízovým prutem, na který jsem mu musela odborně uvázat pár velikonočních mašlí, a všichni jsme zdraví a živí.
Dneska jsem koupala menšího psa, protože zítra je objednaný na letní sestřih. Jako obvykle ho to sprchování strašně bolelo, celou dobu se snažil vylézt z vany ven a ukrýt se mi bezpečně v županu. V koupelně potopa, pes čistej, ale jinak špinavý naprosto všechno kolem a ještě k tomu se mnou samozřejmě přestal mluvit. Uklízela jsem to další dobrou hodinu, pak jsem ho šla na dvůr zkontrolovat, jestli ještě pořád trucuje. Netrucoval, vypadal neskonale šťastně a byl od čumáku až po ocas celej černej, fakt nevím, v čem se ten blbec zákeřná vyválel, ale už na něho peču, pojede špinavej, jeho ostuda.
Všechno v pohodě, jen chčije a chčije, tak nevím, jestli letos budem pálit nějakou čarodějnici. Ovšem, když náhodou chvilku nechčije, tak je fakt krásně. Všechno nádherně kvete, tráva voní, menší pes si ho stále honí, vesnická romantika jak má být. Letos mi s tím ten malej erotoman připadá ale mnohem horší než jindy, asi je to tím, že máme spravený plot a nemůže si jít zařádit ven, takže už téměř nechodí, jen sedí přilepený kulkama na zemi, odráží se předníma tlapama a hledá vhodný terén. Vypadá jak sáňkař, ale nikdo ty jeho závody nevydrží dlouho sledovat. Budu muset koupit nějaký bonbony, abych je mohla házet dětičkám, co se zastavují za naším plotem, a s otevřenýma pusama sledují, co ten sprosťák vyvádí. Z dálky vypadá docela roztomile, ale když „přijede“ blíž k plotu, tak je po legraci.
......
