Zlý sen, aneb Listopad naruby

Pro pamětníky společenského obrození, které vyvrcholilo 17. listopadu 1989 tzv sametovou revolucí, to bylo jako zlý sen. Budoucnost po pádu totality si možná představovali naivně a každý jinak, tohle ale nečekal nikdo.

Po Václavském náměstí a Národní třídě v samotném centru Prahy, kde jsme před 24 lety zažili intenzivní sounáležitost a morální sílu společnosti, které došla trpělivost s komunisty, pochodovali fašisté s xenofóbními nápisy na transparentech a skandovali „Čechy Čechům“.

Fašistů bylo jen kolem stovky, ale protože byl jejich pochod povolený magistrátem, chránily je desítky policejních robocopů. České policii – jak se již stalo zvykem – rasistická a fašistická hesla nevadila.

Jen pár hodin předtím se u pomníku studentům, brutálně zbitým policisty v listopadu 1989, strhla hádka a málem došlo na facky. To když sem přišli položit květiny bývalý prezident Klaus a expremiér Nečas.

Lidé, mnozí z nich bývalí studenti, které tu před 24 lety zbila policie, na ně pokřikovali, že všechno rozkradli a zničili, zradili ideály demokracie a místo toho zavedli tupý americký konzum, ze samé podstaty cizí české národní povaze.

„Zloději, podvodníci, kde berete tu drzost hlásit se ke studentské revoltě, která vás vynesla ke korytům?! Ve jménu demokracie jste všechno rozkradli a teď tu šaškujete! Že vám není trapné přiživovat se výročí, jehož naděje pomáháte svou zkorumpovaností pohřbít?!“ vykřikovali lidé jeden přes druhého a zahnali pobledlé politiky na ústup. Exprezident Klaus pak potvrdil spekulace o své rostoucí aroganci a senilitě, když své kritiky nazval nemocnými lidmi, s nimiž nemá cenu se bavit. Absurdnější oslavu Něžné revoluce by nevymyslel ani Franz Kafka..
Smutným vrcholem zkaženého svátku byl postoj policie, ochraňující průvod neonacistů s českými vlajkami před několika stovkami antifašistů, kteří přišli proti jejich pochodu, znesvěcujících podle nich státní svátek i výročí pádu totality, protestovat s hesly jako „17. listopad náckům nedáme“. Řekne-li se antifašista, hodně lidí zblblých médii v tom hned vidí divokého týpka se zeleným čírem a kroužkem v nose. Proti náckům se ale včera postavili docela obyčejní lidé různých názorů, generací i typů zevnějšku. Normální lidi, kteří nemusejí fašismus a rasismus. Policisté v helmách, se štíty a obušky je shodou okolností zablokovali  přesně ve stejném místě, jako jejich komunističtí předchůdci studenty před 24 lety. Jen s tím rozdílem, že včera se nemlátilo. Zatím.
Téměř čtvrt století trvalo, než jsme si v naší zemi uvědomili, že nás politická garnitura, kterou vynesly k moci všelidové protesty proti komunistickému režimu, zneužívá a okrádá neméně, než ta předchozí. Nezbývá než doufat, že toto bolestné prozření povede ve svém důsledku ke změně k lepšímu, a že ho ke svému posílení nezneužijí nacionální extremisté, jejichž výzvy k násilí a pogromům je stále více slyšet.