Neutralita jako inspirace z Vídně

Případ útoku nervovým plynem na bývalého ruského špiona v Británii vyvolal největší diplomatickou ofenzivu proti Rusku v moderní historii. Z Vídně nyní zazněla námitka, že pro vinu Kremlu neexistují přesvědčivé důkazy.

„Máme všichni války dost, ať mi někdo řekne, proč se válka vede. Z války může mít radost vždycky jenom ten, kdo tu válku nevede. Kdyby každý z nás byl neutrálem, nebyla by válka, byl by mír!“

Přesně takto kdysi pánové Voskovec a Werich zpívali legendární Pochod neutrálů. Vzpomněl jsem si na něj, když jsem si přečetl ve vídeňském Die Presse vyjádření šéfky rakouské diplomacie Karin Kneisslové, týkající se lavinovitého nabalování států, hodlajících po vzoru Británie a USA na znamení podpory vyhostit ruské diplomaty.

„Rakousko chce zachovat všechny komunikační kanály s Ruskem, to je za stávající situace naše priorita,“ prohlásila Karin Kneisslová jako by se nechumelilo a letmo podotkla, že považuje pro rakouské národní zájmy za výhodnější mít možnost s Moskvou mluvit a vyjednávat, nikoli podnikat restriktivní opatření. „Požadujeme plné objasnění okolností útoku,“ poukázala na skutečnost, že rozhorlení diplomaté USA a Británie i dalších zemí včetně té naší rozpoutali diplomatickou válku proti Moskvě bez toho, že by měli jasné důkazy, že na vině je skutečně Rusko. Řežou, aniž by předtím třikrát měřili, abych tak řekl, což nikdy v historii nevedlo k ničemu dobrému.

Tvářit se, že válka – byť naštěstí jen diplomatická – s Ruskem je jediným správným řešením zapeklité mezinárodní situace, by bylo nejen nesprávné a hloupé, ale navíc nebezpečné. Šéfka rakouské diplomacie ví, o čem mluví, když se drží hesla, že vždy je lepší snažit se vyslechnout druhého, přistoupit na kompromis a v důsledku dosáhnout dohody, než zbytečně kalit vodu a provokovat konflikt.

To, co je možné v Rakousku, by samozřejmě nebylo představitelné u nás. Madam Kneisslová by si tu nejspíš vysloužila nálepku agentky Kremlu, protože u nás vládne v diplomacii přísná ideologická disciplína. Dštít síru na Rusko se tu zkrátka musí, i kdyby na sůl nebylo.

Se Severoatlantickou aliancí za mír a pokrok na věčné časy a nikdy jinak!