Ukrajinci v ČR: Zachránci nebo lotři?

Na jedné straně volání po pracovní síle, na druhé strach z kriminality gastarbeiterů, kteří utápějí v alkoholu samotu i stesk po domově, manželkách a rodinách. Co s tím?

Čeští zaměstnavatelé potřebují nutně obsadit 140 000 volných pracovních míst a už léta upozorňují na to, že nedostatek středně a nízkokvalifikovaných zaměstnanců výrazně brzdí jejich podnikání. Zvláště kritický je nedostatek řidičů autobusů – podle dopravců reálně hrozí, že za pět až deset let u nás nebude mít kdo v autobusech vozit lidi. Potenciální čeští zájemci totiž odcházejí za vyšší mzdou do Německa a Rakouska. Stěžují si, že u českých firem je profese řidiče autobusu povolání s odpovědností pilota a platem uklízečky. Nahradit by je z velké části mohli právě Ukrajinci, jenomže to má háček. Přestože se už před několika lety rozběhla akce Režim Ukrajina, která má usnadnit vydávání pracovních víz ukrajinským zájemcům o práci v ČR, moc se toho nezměnilo. Procedura vydávání víz se totiž kvůli byrokratickým zádrhelům protahuje až na šest měsíců.

Situaci by mělo změnit rozhodnutí české vlády z minulého týdne o personálním posílení konzulátu ČR ve Lvově. Nejvíce zájemců o práci v České republice pochází právě ze západních částí země, které tradičně patří na Ukrajině k nejchudším. Navíc to k nám mají relativně nejblíže. Situaci ovšem kromě byrokratického šimla komplikují ještě další faktory. Nejde jen o fámy, šířené odboráři, že Ukrajinci vezmou práci Čechům nebo že jejich přítomnost zabraní zvyšování mezd pro české občany.

Ty lze ostatně snadno vyvrátit, protože každé pracovní místo je nejprve po určenou dobu rezervováno pro případné české zájemce na úřadu práce a mzdy pro legálně zaměstnané cizince musí odpovídat českým tarifům.

Horší je to s obavami z kriminality, které se už místy začínají naplňovat. Například v automobilce v Kvasinách, kde pracuje značné procento Ukrajinců, ale i Bulharů, Poláků nebo Rumunů. O národnost tu nejde, protože příčinou zvýšené kriminality je skutečnost, že většina cizinců, najatých na práci, jsou mladí nebo středně staří muži, kteří přijeli vydělat peníze bez partnerek, manželek a bez rodin. Nejenže se pak často v ryze chlapské společnosti opíjejí do němoty, dělají výtržnosti a navíc mají vážný problém adekvátního sexuálního vyžití, což si občas kompenzují ne právě nejvhodnějším způsobem.

V současné době tedy stojíme před rozhodnutím: pořádat hony na cizince a šťáry na regály v ubytovnách, jak to před kamerami a mikrofony novinářů tak trochu teatrálně nedávno předvedl ministr vnitra s desítkami policistů, anebo si uvědomit, že ukrajinské pracanty zkrátka potřebujeme, takže jim musíme vytvořit nejen možnost vydělat si, ale také jim vytvořit důstojné podmínky k životu a umožnit, aby se k nám přestěhovali i s rodinami. Jejich partnerky a manželky by je bezesporu ukáznily důsledněji než česká cizinecká policie a s pocitem, že na ně není pohlíženo skrz prsty jako na druhořadé občany, by jim vrátila pocit důstojnosti a s ním i přirozenou vyrovnanost a odpovědnost.