Ukrajinci balí kufry

Tak ani ten Kličko nám neudělal radost, mrzel Ukrajince sobotní pád Vladimira Klička z boxerského světového trůnu. Pro většinu z nich je to v posledních dnech jen jedna špatná zpráva z mnoha. Ještě daleko horších. Bohužel.

Celých 72 procent obyvatel Ukrajiny si myslí, že se jejich země ubírá špatným směrem. Tuto nepříliš povzbuzující informaci oznámil v Kyjevě ředitel centra Sociální monitoring Dmitrij Dmitruk na tiskové konferenci, kde zveřejnil výsledky rozsáhlého výzkumu, kterého se zúčastnilo přes dva tisíce respondentů z celého území země kromě separatistických oblastí na jihu a východě. Takový stav označil za varovný.

Ukrajinci, z nichž velká část už několik měsíců neví, co je to teplá voda, a musejí se vyrovnávat s častými výpadky elektrického proudu i dálkového vytápění, nemají příliš důvodů k radosti. Už teď je na tom většina z nich bídně, ale největší obavy panují z nadcházející zimy. Dvě třetiny dotazovaných začínají pociťovat aktuální nedostatek peněz, mimo jiné i kvůli prudce rostoucím nákladům na život a zdražování základních potravin. Pouze za listopad činil příjem na jednoho člena rodiny v průměru 100 dolarů, což je oficiálně 2,25krát méně, než co stojí přežití. Jak uvádí ve svém blogu na webových stránkách Literárních novin Tereza Spencerová, která se odvolává na kyjevský časopis Novoje vremja, „tři čtvrtiny z bezmála 45 milionů obyvatel (nikdo neví, kolik jich ještě na Ukrajině ve skutečnosti zbývá), plánuje uprchnout do zahraničí.

Vedení země se totiž občas chová proti zákonům logiky. Například premiér Jaceňuk absurdně nařídil právě v kritické době před příchodem mrazů okamžitě ukončit odběr zemního plynu z Ruska. Ačkoli se v patetickém projevu odvolával na národní zájmy a nutnost přerušit veškeré vazby na Rusko, ukrajinští novináři vyšťourali, že pes je zakopaný jinde. Kyjev utratil posledních 64 milionů dolarů, které si na tento účel půjčil na Západě. Ostatní se kdesi rozkutálely, neboli prošustrovaly. K dobrovolnému odříznutí se od ruského plynu došlo jen týden poté, co ukrajinské elektrárny přestaly – také na rozkaz z Kyjeva pod praporem nezávislosti země - odebírat uhlí z Donbasu. Ztrátu reality a sebevražedné směřování nejvyšších ukrajinských lídrů umocňuje styl, s jakým se stavějí k mezinárodní situaci a válce proti Islámskému státu. Prezident Porošenko minulý týden oficiálně poděkoval Litvě, Lotyšsku a Estonsku za jejich odmítnutí podílet se na válce proti Islámskému státu, protože proti němu přece bojuje Rusko. A nepřítel našeho nepřítele je našim přítelem.

Fantasmagorie kyjevského vedení by byla docela k smíchu, kdyby nehrozila tragickými následky. A to nejen pro Ukrajince, kteří mohou velice rychle ztratit s Kyjevem trpělivost, sbalit si kufry a prověřit v praxi naše řeči o tom, že křesťanské uprchlíky – na rozdíl od kulturně vzdálených muslimů - přijmeme jako bratry. To jsem na to tedy zvědav.