Milosrdný anděl NATO a humanitární bombardování: 17 let poté

Dnes je to právě 17 let, kdy začaly na Srbsko dopadat americké bomby. Ve jménu demokracie, humanity a milosrdenství zabili vojáci NATO, jehož jsme byli čerstvě součástí, stovky civilistů. Přispěl k tomu Havel, odsouhlasil Zeman.

Dnes tu máme Zelený čtvrtek, vzdáváme hold křesťanské tradici požíráním špenátu a těšíme se na Velikonoce, až oslavíme zmrtvýchvstání Krista. Ve jménu milosrdenství, lásky k bližnímu a takových těch pojmů, které jsou dnes v jiných než velikonočních souvislostech vysmívány jako projev slabosti, sluníčkářství a vlastizrady.

V Srbsku – té krásné zemi jen pár set kilometrů od nás, o kterou se moc nezajímáme – je 24. březen dnem smutku. Něco jako naše Dušičky. Právě toho dne v roce 1999 tam totiž začal masakr a peklo, jehož obětí se podle různých údajů stalo 500 až 1 700 civilistů, z nich 300 až 400 dětí. O tisících srbských vojáků nemluvě. Šlo o nejkrvavější konflikt na území Jugoslávie od Druhé světové války. Krev je na rukou amerických i spojeneckých politiků a vojáků, ale i českých politiků, které jsme zvolili v demokratických volbách. Jeden z nich je bývalý prezident, oslavovaný po smrti jako kultovní postava české demokracie a morálky, druhý sedí na Hradě dodnes. Bombardování Jugoslávie bylo porušením mezinárodních zákonů a došlo k němu v rozporu se stanoviskem Organizace spojených národů, přesto není posuzováno jako válečný zločin.

Česká republika vstoupila do NATO 7. března 1999. O sedm dní později byla vláda premiéra Miloše Zemana postavena před hotovou věc: jde se do války. „Přesně sedm dní po našem vstupu do NATO mi volal generální tajemník Javier Solana, že v pondělí budou letadla NATO bombardovat Jugoslávii a že tak bylo rozhodnuto už v prosinci, kdy ještě Česká republika v alianci nebyla, a proto jsme nebyli součástí toho rozhodnutí a ani jsme o něm nebyli informováni. Byl to šok,“ řekl o jednání české vlády tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Kavan. Vláda tehdy povolila přelet smrtonosných letadel přes české území.

Zemanův kabinet se tehdy ocitl v křížové palbě. Nůž na krk dalo novopečenému, poslušnému a přičinlivému členovi aliance velení NATO, z druhé strany tlačil z Hradu politicky na pilu prezident Václav Havel. Slovník útočníků na Srbsko připomínal jeho absurdní divadelní hry z 60. let. Aliance dala masakru krycí název Milosrdný anděl, Havel v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde prohlásil:

"Domnívám se, že během zásahu NATO na Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární.“ Vrchního velitele vojsk NATO během bombardování, amerického generála Wesleyho Clarka Havlem navrhl na nejvyšší české vyznamenání Řád Bílého lva. Návrh ale nepodepsal premiér Zeman.

Při akci Milosrdný anděl byly zničeny mosty přes Dunaj, továrny, elektrárny, sídlo vojvodinského parlamentu, byla zasažena budova televize (16 mrtvých), vlak na trati mezi Bělehradem a Skopje (55 mrtvých) nebo konvoj uprchlíků (75 mrtvých). Letouny NATO shazovaly i grafitové a kazetové bomby, zakázané OSN...

O konfliktu, za který neseme nepřímou odpovědnost, by šlo psát ještě dlouze, rozčilovat se, plakat, nadávat a vyhrožovat. O to mi ale nejde. Chtěl jsem jen připomenout informace, na které se tak trochu řízeně zapomíná, a věnovat obětem té nesmyslné války pietní vzpomínku. Srbové, promiňte.