Marschallův plán nebo protektorát Ukrajina?

Německo připravuje revoluční projekt, jehož cílem je postavit zbankrotovanou, rozkradenou a válkou trpící Ukrajinu znovu na nohy. Otázkou zůstává, co všechno za to bude muset Kyjev zkousnout, čeho se vzdát, a s čím vším souhlasit.

„Usilovně pracujeme na zcela nové strategii projektu, který má zajistit stabilizaci a ekonomický rozvoj Ukrajiny,“ řekl dnešnímu vydání ukrajinského listu Segodnja poslanec Bundestágu a předseda společné německo-ukrajinské parlamentní skupiny Karl-Georg Poehlman. „Samozřejmě společně s Ukrajinci,“ dodal na překvapenou otázku redaktora, zda-li se tedy trpělivost Německa s plánem předchozím, který ztroskotal na celé čáře, naplnila.

Nový projekt, nová pomoc, nové peníze – to zní samozřejmě všechno nesmírně lákavě. Jenomže to má háček, a to zatraceně ostrý. Hodlají Němci pomoci Ukrajincům jen tak, upřímně, z přirozené solidarity? Anebo jde o vychytralý plán, jak získat v zemi rozhodující vliv a ten následně využít při rozhodování, kdo, jak a co bude na Ukrajině dělat? Poelhman totiž výslovně uvedl, že součástí projektu má být zásadní restrukturalizace zákonodárství a soudnictví, stejně jako ekonomiky. Hodně Ukrajinců se proto na sociálních sítích začíná v žertu ptát, jestli je to opravdu Marschalův plán, a ne náhodou protektorát. Ne náhodou se nedávno spekulovalo o tom, že by se příštím ukrajinským premiérem měl stát bývalý švédský ministr zahraničí Carl Bildt. To by se funkce mohla rovnou mohla přejmenovat na evropského pověřence pro Kyjev a okolí.

Jisté je jedno. Nový velkorysý projekt, o kterém hovoří německá média jako novém Marschalově plánu pro Ukrajinu, nepřichází rozhodně jako odměna. Spíše je důsledkem nedávného vyjádření šéfa německé diplomacie v tom smyslu, že Evropská unie je hrubě nespokojena s tím, jak jsou dodržování dohody o příměří z Minsku. To přišlo jen několik dní po zprávách z fronty, kde ukrajinské jednotky, neloajální armádnímu vedení obsazují vesnice, které spadají do demilitarizované zóny a přesunují na frontu těžké zbraně. Jeho francouzský kolega ve stejný den v Paříži prohlásil, že neuvěřitelná míra korupce zpochybňuje možnost konsolidace na Ukrajině. Přeloženo do ukrajinštiny to znamená: „Když nebudete poslouchat a nepřestanete krást ve velkém, přestaneme vám posílat peníze a to jsme potom sami zvědavi, co s vámi vaši voliči a nevoliči udělají!“

Premiér Jaceňuk ztrácí půdu pod nohama a chystá velkou privatizaci zemědělské půdy, prezident Porošenko už ji dávno ztratil a nejspíš už sní o tom, jak se vrátí ke staré dobré výrobě čokoládových bonbonů. Ani jeden ale určitě nouzi s bídou třít nebude. Kéž by se mezi mladou generací, které už dochází trpělivost, našel politik jiného než radikálně nacionalistického ranku, který by tu krásnou a trpící zemi dokázal zachránit. I bez Berlína, Bruselu a Washingtonu.