Hodokvas v době moru

Historie se opakuje. Když psal před 183 lety Alexej Segejevič Puškin divadelní hru Hodokvas v době moru, geniálně zachytil naprostou izolaci hodujících pánů od okolního světa, sužovaného epidemií smrtící infekce. Současní čeští politici neúnavně tancující mocenské tanečky Puškina určitě nečetli, jinak by se museli chytit za nos a vzpamatovat, dokud není pozdě. 

V koncentračních táborech zahynuly tisíce českých Židů a Romů

A nečetli nejspíš ani nejnovější zprávu Bezpečnostní a informační služby BIS, jejíž autoři varují, že prudký růst rasismu a xenofobie představuje pro Českou republiku větší bezpečnostní riziko než všichni extremisté a teroristé dohromady. Rychle se šířící „hnědý mor“ zaplavuje společnost bez ohledu na politické názory, víru a sociální vrstvu. Nenávidět Romy se stává stejně normální jako volit zkorumpované politiky a brát úplatky. Kdo to nedělá, je rázem podezřelý. Kdo se zastává cikánů, zaslouží to, co oni. To evokuje v paměti ta nejhorší historická déjà vu.
V noci z 2. na 3. srpna 1944 zplynovali nacisté 3 000 romských mužů, žen a dětí v koncentračním táboře Osvětim-Březinka. Byli mezi nimi i čeští Romové, kteří byli těsnou spoluprací českých a německých úřadů vyvražděni téměř všeichni. Češi byli v proti-cikánské ideologii pilnými žáky německých fašistů a ve sběrných táborech segregovali Romy ještě před dlouho začátkem války. 
Tuto sobotu, 3.srpna 2013 prošlo několik set extremistů při pokusu o protiromský pogrom obcí Vítkov, kde byla před pár lety při brutálním žhářském útoku těžce popálena malá Natálka. Policie nácky k Romům nepustila. Na rozdíl od českých politiků si čeští nacisté historii fašismu pamatují a termíny svých akcí pečlivě volí. Mrazí z toho v zádech.
Několik set radikálních neonacistů, kteří šíří rasistická hesla na internetu, v médiích i na protiromských pogromech napříč republikou, cítí podporu od stále více lidí. Proti Romům beztrestně podněcují politici ve veřejnoprávní televizi, epidemie hnědého moru xenofobie se šíří mezi policisty, strážníky, učiteli, taxikáři, i malými školáky, na „cikány“ nadávají i babičky a dědečkové v domovech důchodců. Komentátor německého listu Die Welt si z mírně vyděšeným úsměvem všiml, že státní České dráhy nabídly ve vší vážnosti pravicovým extremistům zvláštní vlaky, aby mohli cestovat v pohodlí.
Českou společností se šíří mor nenávisti vůči Romům. To je nemoc, kterou jsme si prošli poměrně nedávno, a měli bychom proto mít dostatečnou imunitu. Jenomže skutečnost je jiná. Kdyby dnes úřady začaly svážet Romy do koncentráků jako v roce 1938, většina lidí by mlčela. Stejně jako tenkrát. 
Na stěnách přibývá hákových křížů a nápisů „Cikáni, do plynu!“ Politici, kteří mají za úkol spravovat zemi, dělají, že se nic tak strašného neděje. Místo aby zabránili tragédii, vesele hodují, vtipkují s novináři, intrikují a vedou nekonečné žabomyší války. Měli by si raději přečíst Puškina. A jeho Hodokvas v době moru. Dokud je čas.