Česká vláda, ta to dává. Každým dalším rozhodnutím degraduje naši zemi na poslušnou kolonii. Ne, nemluvím teď o slavném konvoji obrněných mírotvorců, ale o zbabělém ústupu od vlastní nezávislé a sebevědomé politiky pod tlakem ideologických strategií USA a NATO. Plán na záchranu českých firem, obchodujících s Ruskem a zachování výhodné pozice na ruském trhu vláda smetla ze stolu na pokyn americké ambasády v Praze. Česká republika tak, nikoli poprvé,obětuje zájmy českých firem a jejich zaměstnanců na oltář bratrského poplácávání se s americkými politiky.
S návrhem na obnovení podpory spolupráce českých firem s ruskými obchodními partnery přišel koncem ledna ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Jeho plán nesl název „Ekonomická dimenze rusko-ukrajinské krize – hledání východisek“. O co v tomto dokumentu šlo?
Jednak o minimalizaci škod, které vznikly českým firmám kvůli protiruským sankcím. A pak také o zachování pozic na ruském trhu, o které se – sankcím navzdory – perou firmy německé, francouzské, italské nebo britské. Pro české strojírenské podniky je ruský trh zajímavý i větší přidanou hodnotou, protože zatímco pro státy EU jsme především montovnou, na východě je zájem a naše finální výrobky.
Ministr Mládek je sice znám převážně jako politický smolař, zejména kvůli některým nešťastným výrokům pro média, ale tentokrát je jeho názor, že by Češi v otázce sankcí neměli být papežštější než papež.“ smysluplný. Přestože jeho návrh získal silnou podporu v České průmyslové komoře, vláda ho smetla se stolu. Shodou okolností krátce poté, co jeho iniciativa vyvolala „velké překvapení a nevoli“ na pražské ambasádě USA, která se vyjádřila v tom smyslu, že „absolutně nechápe, co to má celé znamenat“
.A protože jsou premiér i další členové české vlády disciplinovanými „spojenci“ Spojených států, poslušně sklopili uši a bez mrknutí oka podpořili ideologické zájmy USA na úkor zájmů českých firem a jejich zaměstnanců. Je smutné, že při rozhodování mezi vzájemně výhodným obchodováním a studenou válkou jsme se přidali na stranu válečníků. Při pohledu na mediální cirkus kolem amerického konvoje se vlastně ani není čemu divit. Snad jen tomu, jaké dostalo nešťastné rozhodnutí české vlády příznačné kulisy.
