Češi touží po exitu a strýčku Donaldovi

Už dlouho nevyvolala žádná světová událost v českých myslích takové pozdvižení jako Brexit. „My chceme taky!“ ozývá se sborem. A máme opravdu šanci, naše společnost je stejně naštvaná a rozeštvaná jako ta britská.

Pravděpodobný republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump označil britské rozhodnutí o vystoupení z Evropské unie za „ohromnou věc“. Britové si podle něj „vzali svou zemi zpět“. Přesně jako to chce udělat on, když se stane prezidentem Spojených států. V diskuzi pod článkem, který o tom informuje na idnes.cz, propukly doslova ovace ve smyslu „Trump je chlapík!“, Správny borec“ a „frajera jako je on bychom potřebovali i my“.

Není bohužel ani příliš divu. Nedůvěra v politiku, znechucení z korupce, agresivní populismus, podněcování k nenávisti vůči cizákům a malování jednobarevné nacionální budoucnosti v bezpečí za vysokou zdí narůžovo – tedy hlavní argumentační munice amerického velkopodnikatele, který se dal na stará kolena na politiku – mají úspěch i u nás. A není náhodou, že podobné argumenty cíleně dělí společnost i na Ukrajině, v Rakousku, ve Francii, v Německu, Švédsku nebo v Nizozemí. A stejné argumenty stojí také za úspěchem Brexitu.

Zatímco Češi oslavují jako při druhém gólu do chorvatské sítě, v Británii samotné už na první oslavence dolehla nemilosrdná kocovina. (Asi jako na nás po debaklu z Tureckem.) Vychází totiž najevo, že poddaní Jejího veličenstva jsou rozhádání a na sebe navzájem naštvaní jako už dlouho ne. Sever volil proti jihu, venkov proti Londýnu, neúspěšní proti úspěšným, průmyslová města proti těm univerzitním, staří proti mladým, Skotsko a Severní Irsko proti Anglii.

Komentátoři upozorňují na to, že země je nebezpečně rozpolcená. Brexit tedy ve skutečnosti není celonárodním povstání vzájemně solidárních Britů proti zlým byrokratům z Bruselu, ale spíše vnitrostátní populistickou kampaní, jejímž cílem bylo dostat se k moci, jenomže se zvrtla v historické rozhodnutí, které poznamená – tak či onak – několik příštích generací. Deník The Guardian o něm dokonce napsal, že se jedná o vítězství lži nad rozumem, což se částečně potvrdilo, když vyšlo najevo, že jeden z předvolebních sloganů „35O milionů liber týdně, které odevzdáváme Bruselu, dáme radši do britského zdravotnictví“ je nesmysl, protože bere do úvahy pouze peníze, které Británie posílá do Bruselu, ale už se cudně nezmiňuje o těch, které do země proudí z evropských fondů.

Je to prostě trochu jako kdyby Konvička s Okamurou chtěli k moci a usmysleli si, že se jim to nejlépe povede, když využijí vzteku Čechů na Evropskou unii. Jenomže za pár měsíců bychom všichni viděli, jací jsme to hňupové. Jestliže byl Brexit přes všechny popsané mouchy zásadní událostí, která ovlivní celou Evropu, odchod Česka by byl tak nanejvýš komický pro Evropu a tragikomický pro nás.