Několikrát se mi zjevil zákon přitažlivosti v do očí bijící podobě. Poprvé to bylo před dvaceti lety, tenkrát jsem o jeho existenci slyšet nemohla. A pak ještě několikrát. Něco jsem si vymyslela a pak se mi to do puntíku splnilo!
Poprvé to bylo v cizině. Už jsem tam chvíli pobývala, hledala jsem si práci. Sedím takhle s někým v Mekáči a on mi říká: Měla by sis nají boyfrienda. Vážně? Hmhm. Takhle jsem předtím neuvažovala... Ne, že bych předtím s nikým nebyla, ale bylo to tak nějak jinak...
Vzala jsem to vážně, chodila jsem pak po ulicích a představovala si, jak by měl vypadat. Ne vizuálně, ale jakou by měl mít povahu. Bavilo mne to!
Chtěla jsem, aby nebyl "jako ježek". To byl pro mne typ partnerů, jaký jsem už znala. Udržuje si převahu, je nedostupný, nikdy neuzná chybu, nikdy se nemýlí, je sebestředný. Zajímají ho jen jeho přání a potřeby. To, co ho zajímá na mně, je povrchní. Jak vypadám, jak mu mohu prospět. Jestli nejsem otravná, náročná... To by fakt nechtěl.
Představila jsem si naopak někoho milého, laskavého, opravdového, někoho kdo má rád lidi, je radostný, veselý, moudrý, žije v klidu a pohodě, nechá se vést svým zájmem, dělá to, co ho baví,... Světe div se za den či dva jsem potkala Jamese.
A poznala jsem hned, že to je on! Sympatie byly vzájemné. A opravdu jsem se těšila z jeho přítomnosti. Celou dobu, co jsme spolu byli. Staly se těžké věci, bylo zřejmé, že mu na mně záleží, a mně na něm. Pouto bylo čím dál silnější, měla jsem jsem ho čím dál raději. Ale napořád to nebylo...
A život šel dál... Jednou jsem takhle jela na hory, tak jak už pár sezon před tím, jako instruktorka. A vymyslela jsem si předem, že bych chtěla někoho potkat. Brouzdala jsem předtím po seznamkách, na profilech četla jak se k sobě hodí partneři podle znamení... A pak mi to bylo jasné: Měl by to být Kozoroh. A taky dobrý lyžař. Také jsem si vymyslela, že by měl mít zájem o esoteriku.
Tak si jdu takhle hned první den jen tak zalyžovat, dokud mám volno, že se rozjezdím. Všimla jsem si, že za mnou někdo jezdí, byl fakt otravný, nevšímala jsem si ho. Ani jsem se na něj nepodívala. Pak mne ze zálohy předjel a jeli jsme spolu na vleku. Ještě než jsme dojeli nahoru, řekl mi, že ho zajímá esoterika a že je Kozoroh! No vážně! Byli jsme spolu ještě dlouho po tom, co roztáli sněhuláci... Vzpomínám ráda, bavilo mne to s ním.
A pak šel život zase dál.
Asi před měsícem mne napadlo, že bych si jela zalyžovat, jen tak, ale nechtělo se mi samotné. Dala jsem si inzerát s takovým textem. Představovala jsem si někoho pohodového, s kým by bylo fajn jet na lyže... Odpovědí přišlo mnoho, nenašla jsem si ale čas odpovídat a a scházet se. Přišly do toho události...
Pak jsem si šla koupit nějaké lyžařské věci a dostala navštívenku a pozvání na lyžování, že má zrovna v autě volné místo...
No tak jestli je tohle všechno náhoda !? ;)
