Moje závislosti

Používám sladkosti a alkohol jako utěšující prostředky, Zaháním tak stres. Není to tedy závislost v pravém slova smyslu. Zkušenost mám ale i s tím, že jsem opravdu byla závislá - na sexu, na depresích a sebepoškozování. 

Díky psychoterapii jsem se zbavila závislosti na sexu. To, čím jsem trpěla, jak jsem náhodou zjistila, se nazývá syndrom chronického sexuálního vzrušení. Nevypadá to jako příliš nepříjemná závislost, ale je to peklo, ze kterého chce člověk ven, a žít normální hezký život. Netušila jsem, že je to závislost. Začalo to asi v 15ti letech a nejspíš jsem si myslela, že taková prostě jsem. Prostě jsem tím ustavičně trpěla, nesnášela jsem to a nesnášela jsem sama sebe. Ale jak jsem psala, je to pryč. Po terapii, při které jsem prožila sexuální zneužívaní v dětství, závislost zmizela a už se nevrátila.

Deprese jsem se zbavila až o pár let později. Ta byla mou celoživotní závislostí, začalo to už když jsem byla malá holka. Nebo byla spíš byla projevem jiné závislosti. Byla jsem závislá na přesvědčení, že jsem předmět, se kterým si každý, komu se zamane, může dělat co chce. Že se mi kdykoli může stát cokoli. A tomu jsem se psychicky i fyzicky přizpůsobila. Protože tohle fakt  nejde dohromady se živostí, se životem, důsledkem byla deprese. Lidský předmět nemá vlastní motivaci, nemá pohon, je neschopný se bránit, je neschopný starat se o sebe!!! a lidsky "fungovat". Nemá z čeho a nemá proč.

Další závislost, kterou ovšem stále trpím a je mým životem velmi prorostlá, je závislost na sebepoškozování. Ne, že bych ubližovala svému tělu, ale, to co v životě podnikám se stále v mnoha případech nedaří, aniž by k tomu byl opravdu důvod. Prostě, aniž bych to doopravdy chtěla, volím špatné konce. Ne už teď tak poškozující a tragické jako dřív, ale, mohlo by se mi dařit daleko daleko lépe! A stále jsem proti tomu velmi bezmocná. Stejně tak, jako jsem byla bezmocná ve svém dětství, když se mnou zle nakládali mí rodiče.  

Díky terapiím už si neškodím tolik jako dřív, ale zcela to nezmizelo. Působím sama sobě zbytečné nesnáze a zbytečný stres a bojím se, zažívám úzkost, že mi to bude dít dál a dál.

 

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Monika Lorenzová | neděle 5.6.2022 5:45 | karma článku: 20,24 | přečteno: 588x