Ten člověk na tarotové kartě může být bojovník, který své území statečně ubránil. Neodchází, zůstává. Možná má hlad a byl by dobrý nápad jít na lov, něco ulovit, sníst, jít si po svém zkrátka. Ale je ostražitý, nedůvěřivý.
Svému bezpečí zatím nevěří.
Bráníme svou duši.
Bráníme své tělo.
Bráníme své zdroje.
Bráníme svůj život.
Při pohledu na tuto kartu se mi jednou vybavilo to, co jsem slyšela o indiánských kmenech, které byly objeveny v džungli. Objeveny byly tak, že byla nalezena mrtvá těla. Indián vpád na své území nepřežije. On i jeho území jsou jedno. Jeho území je jeho zdrojem. Jeho území je jeho rozšířeným tělem. Vezmi mu jeho území a zabiješ ho. A tak si stoupnou proti puškám, ubrání se a nebo ne. Nezalezou do křoví, neschovají se. Protože se rozhodně nechtějí vzdát svého těla a své duše.
U nás civilizovaných bratrů to musí být stejné. Když nám vleze do bytu zloděj, vezme nám třeba nějaké věci, ale rozhořčení, které cítíme, se týká i narušení velmi osobního prostoru.
Pokud někdo zneužívá naše tělo, je to stejné, ale uvnitř. Vezme nám tím nejen naše tělo, ale i duši.
Pokud můžeme, bráníme si své zdroje, vnější i vnitřní. A pokud jsou naše zdroje s námi, cítíme se v bezpečí a spokojení, jsme plní života a energie.
Pokud se svých zdrojů musíme vzdát, o energii a živost přicházíme. Jsme unavení, je nám zle. V ničem, co děláme, nenalézáme smysl. Bez smyslu se žít nedá. A tak jen přežíváme.
4 obrany, které používáme - Blog iDNES.cz
