4 typy osobnosti

Ve zdravé rodině mají matka, otec a děti rovnocenné postavení a mají se rádi. Dávání a braní je tu v rovnováze. Vládne tu radost, pokud není zrovna důvod ke smutku. Lidé jsou k sobě pozorní a empatičtí.

V rodině bez lásky vládne teror, strach. Rodina je tu jako země, kterou si diktátor potřebuje podmanit, aby si zajistil poslušnost a zůstal diktátorem navždy.

Jeden z rodičů, zpravidla asi otec, ale možná i matka, rodinu vykořisťuje. Je rodině vládcem. Osobuje si právo říkat, jak věci jsou a mají být. A právo nastolit pořádek. Od ostatních se nečeká, že by z tohoto úzu vybočovali. Tento rodič tak získává energii, nahrazuje si tím lásku, kterou nedostal a nemá. Protože se potřebuje postarat o rodinu. A tedy v první řadě sám o sebe. Empatii nemá, nepotřebuje ji. Má sebecit. Cit pro to, co potřebuje, aby mu bylo dobře. Ví, jak dostat to, co potřebuje. Má instinkt predátora.

Další tři místa jsou rozdělena mezi ostatní členy rodiny.

Jeden z nich je vyvolený. Do toho si vládce promítá své světlé stránky, identifikuje se s ním. Investuje do něj a očekává úspěch. Jeho role vypadá dobře. Je však jako dobře vycvičený voják. Pokud má  štěstí, může si sám/sama vybrat, v čem se bude cvičit. Jedinou podmínkou je tu pak mít úspěch a dobře reprezentovat rodinu. Nejčastěji to bude jedno z dětí.

Pak je tu místo poskytovatele služeb - tak to bude zřejmě nejčastěji druhý rodič, a to nejspíše manželka. Osoba v této roli si nesmí příliš vyskakovat, úspěch se zde neočekává, není žádán. Jisté i vysoké kvality ovšem být požadovány mohou. Tuto závislou osobu je třeba masírovat negativitou. Může být střídavě i oceňována, ale všeho s mírou. Musí to být natolik vyvážené, aby se udržela v roli a například neodešla. Je velmi potřebná - i když zastupitelná. Výborné je vzbuzovat v ní pocity nedostatečnosti a viny.

Poslední místo je místo pro nezdárného člena. Manželka v této pozici by byla dysfunkční a neposkytovala by služby, proto to bude nejspíše opět jedno z dětí. Zásada zde je, cokoli dobrého či hodného obdivu může tento člověk, toto dítě mít, je to ignorováno, či je to hodnoceno jako zcela bezcenné. Pokud je dítě přece jen oceněno, úspěch je rychle smeten poukázáním na jinou nepřijatelnou nedostatečnost. Nedostatečnost je u této role zásadní a dítě z ní nesmí vybočit, o to už se rodina postará.

Za svou nedostatečnost a nadbytečnost může být nezdárný člen nejrůznějšími způsoby trestán. Slouží tak i jako výstražný příklad pro ostatní členy rodiny, kteří se sotva odváží vzepřít.

Je-li členů rodiny víc, role mohou být zdvojené. Nebo je nadbytečný člen rodiny zcela ignorován, nevnímán, trpěn, opomíjen. Role se mohou prolínat a mohou mezi členy rodiny kolovat. Pokud jeden člen vypadne z kola rodiny nebo z kola své role ven, může být jeho rolí pověřen druhý.

Míra brutality je různá. Snad tato rodina může fungovat i zcela pokojně. Její nejslabší člen může být snad jen velmi mírně nedostatečný. Nebo vypadá rodina pokojně pouze navenek, prostě jako více či méně úspěšná rodina, kde je vše v pořádku. A míra brutality se pak projevuje mírou narušení nejslabšího článku rodiny, obětovaného dítěte. To pak skončí na psychiatrii s psychickou poruchou, depresí, schizofrenií. Tyto odpadlé děti už se často nechtějí dále rozmnožovat, o potomky nestojí, protože - není o co stát?

Častá je deprese. Ta je zároveň dobře udrží v jejich roli. Také tito členové rodiny často končí sebevraždou. Hraniční porucha osobnosti je diagnóza lidí, se kterými to jejich rodiče prostě nemyslí nebo nemysleli dobře. Tito lidé byli jako děti bezcitně použiti pro potřeby rodičů. 11% pacientů s diagnózou hraniční porucha osobnosti zemře vlastní rukou. A to nepočítáme smrtelné nehody, ke kterým došlo náhodou z nepozornosti nebo jinou "náhodou". Nebo úmrtí kvůli závislostem, a psychosomatickým smrtelným onemocněním.

Ale to neznamená, že tito lidé vymřou samozřejmě. Protože ti šťastnější úspěšní "vyvolení" či "sloužící", kteří také nedostali lásku, ale dokážou se o sebe lépe postarat, se třeba úspěšně rozmnoží a vyrobí si další nové obětní beránky. Také budou chtít přežít...

***

Proč mám deprese?

***